3 C 118/2025-27 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou podanou k soudu dne 22.4.2025 domáhala se žalobkyně proti žalované, aby byla uznána povinnou vyloučit částku 31 375 Kč z exekuce Exekutorského úřadu , adresa, , soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. 129EX 4341/2024 z majetku povinného , jméno FO, , IČ , IČO, , bytem , Anonymizováno, , adresa, . K odůvodnění uvedla, že žalovaná je oprávněnou v uvedené exekuci, osobou povinnou je , jméno FO, , žalobkyně je v postavení třetí osoby. Dne 30.9.2024 žalobkyně mylně zaslala platbu ve výši 31 375 Kč na bankovní účet č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ačkoliv správně ji měla zaslat na účet č. , č. účtu, . Majitelem prvního účtu je pan , jméno FO, , druhého pan , jméno FO, . K pochybení došlo proto, že historicky pan , jméno FO, využíval účet pana , Anonymizováno, , který byl evidován v systému žalobkyně. Účet pana , Anonymizováno, je pozastaven z důvodu exekuce, žalobkyně kontaktovala banku, ale ta nemohla prostředky vrátit bez povolení exekutora, pak dne 4.10.2024 žádala soudního exekutora o vrácení mylně zaslané platby, což bylo zamítnuto.2. Žalovaný žádal zamítnutí žaloby s odůvodněním, že k jejímu podáním není žalobce aktivně legitimován, a dále že není rozhodné, komu náležely peněžní prostředky, které byly na účet povinného připsány, předmětem výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu není věc, ale nárok majitele účtu na výplatu peněžních prostředků z účtu.3. Z dokladu označeného jako faktura č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, vystaveného žalobkyní jako odběratelem s označením dodavatele , jméno FO, , datum vystavení faktury 15.9.2024, splatnost dne 30.9.2024 na účet č. , č. účtu, .4. Z přípisu žalobce adresovaného exekutorskému úřadu dne 4.10.2024 bylo zjištěno, že žalobce žádá o uvolnění 31 375 Kč z účtu č. , č. účtu, pana , Anonymizováno, s tím, že se jedná o mylnou platbu.5. Z přípisu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 7.10.2024 adresovaného žalobci bylo zjištěno, že žádá o doplnění žádosti.6. Z přípisu žalobce adresovaného exekutorskému úřadu dne 4.10.2024 bylo zjištěno, že žalobce poslal platbu na účet pana , Anonymizováno, , ačkoli ji měl poslat na účet pana , jméno FO, , když historicky pan , jméno FO, účet pana , Anonymizováno, užíval.7. Z přípisu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 7.10.2024 adresovaného žalobci bylo zjištěno, že žádosti o uvolnění částky z účtu nebylo vyhověno.8. Ze zprávy , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . ze dne 27.1.2026 bylo zjištěno, že vlastníkem účtu č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, je , jméno FO, , na tento účet byla dne 30.9.2024 evidována příchozí platba 31 375 Kč od žalobce, vlastníkem účtu č. , č. účtu, je paní , jméno FO, .9. V řízení bylo provedenými písemnými dokumenty prokázáno, resp. mezi účastníky je nesporné, že došlo ke skutkovému ději tak, jak je popsán v žalobě, a to až na to, že žalobkyně tvrdila, že částku 31 375 Kč měla v úmyslu poslat na účet pana , jméno FO, č. , č. účtu, , když soud dotazem na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . zjistil, že ani tento účet nepatří panu , jméno FO, , ale paní , jméno FO, .Ze skutkových a prokázaných zjištění soud učinil tyto právní závěry:10. Excindační žaloba se řídí ustanovením § 267 občanského soudního řádu, dle kterého právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí. Aktivně legitimován k podání této žaloby je tedy subjekt, který má k majetku, který byl postižen výkonem rozhodnutí, právo, které nepřipouští výkon rozhodnutí. Pasivně legitimován je oprávněný v řízení o výkon rozhodnutí. V daném případě žalobce poukázal, dle svého tvrzení omylem, částku 31 375 Kč na účet č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, náležící povinnému , jméno FO, , když tento účet byl následně v rámci exekuce zablokován. S odkazem na rozhodnutí NS ČR 35 Odo 801/2002 soud uvádí, že účet zřizuje peněžní ústav pro jeho majitele zpravidla na základě smlouvy o běžném účtu. Na základě smlouvy o běžném nebo vkladovém účtu je peněžní ústav povinen přijmout na účet peněžité vklady učiněné majitelem účtu nebo v jeho prospěch bez zřetele k tom, kdo je majitelem prostředků, které se na účet vkládají. Oprávnění majitele účtu spočívající v tom, aby jemu nebo jím určeným osobám byly na jeho žádost nebo písemný příkaz vyplaceny peněžní prostředky z účtu nebo zůstatek účtu, představuje pohledávku z účtu u peněžního ústavu, kterou lze postihnout výkonem rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu se týká pohledávky, kterou má majitel účtu na základě smlouvy o účtu vůči peněžnímu ústavu, vyplývá z toho, že je nerozhodné, čí byly peněžní prostředky, které byly na účet uloženy. Předmětem výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu není věc, ale nárok majitele účtu na výplatu peněžních prostředků z účtu. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl.11. Žalovaný byl ve věci úspěšný, dle § 142, odst.1 občanského soudního řádu má proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení, tj. právního zastoupení dle vyhl.č. 177/1996 Sb. ve výši 6 848,60 Kč ( 2 úkony po 2 380 Kč, 2kkrát 450 Kč paušál, 21% DPH).