24 C 183/2020-27 — Okresní soud v Chomutově

Předmětem řízení v této věci byla dlužná cena za 123 m3 dodané vody do odběrného místa žalovaného na adrese [obec a číslo] v období od 6. 12. 2017 do 19. 7. 2018, vyúčtovaná fakturou [číslo] se splatností 10. 8. 2018, vystavenou na základě smlouvy o dodávce vody ze dne [datum]. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Účastníci spolu dne [datum] uzavřeli smlouvu o dodávce vody [číslo] na základě které žalobkyně dodávala žalovanému do odběrného místa ([obec a číslo]) vodu. Žalobkyně vystavila dne 24. 7. 2018 na základě odečtu měřícího zařízení za odebraných 123 m3 vody fakturu za období od 6. 12. 2017 do 19. 7. 2018 na částku 6 147 Kč se splatností 10. 8. 2018 s tím, že cena byla stanovena v souladu s článkem VI. smlouvy cenovými výměry (pro rok 2017 výměrem č. CV [číslo] a pro rok 2018 výměrem č. CV [číslo]). Přesto, že byl žalovaný o úhradu citované faktury upomínán, dosud ničeho neuhradil, byť se k tomu ve smlouvě zavázal. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci uzavřeli v souladu s § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ o. z.“) kupní smlouvu, jejímž předmětem byla dodávka pitné vody do odběrného místa žalovaného. Na podkladě této smlouvy žalobkyně žalovanému do odběrného místa dodávala vodu (§ 15 odst. 1 zák. č. 274/2001 Sb.), přičemž množství dodané vody správně měřila vodoměrem (§ 16 odst. 1 zák. č. 274/2001 Sb.). Za předmět koupě se žalovaný zavázal uhradit cenu odpovídající množství spotřebované vody, což nesplnil a vznikl mu tak dluh ve výši 6 147 Kč. Z vyložených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovanému uložil zaplatit žalobkyni 6 147 Kč, a to včetně úroků z prodlení jak je žalobkyně požadovala (když údaje o splatnosti obsažené v žalobě zcela odpovídají zjištěnému skutkovému stavu) podle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla plně úspěšnou účastnicí žalobkyně a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně v projednávaném případě nebyla zastoupen advokátem, náleží jí náhrada hotových výdajů dle zvláštního právního předpisu (§ 151 odst. 3 o.s.ř.). Tímto předpisem je vyhl. č. 254/2015 Sb. Náklady řízení ve výši 1 600 Kč tak sestávají z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř.) a dvou náhrad hotových výdajů po 300 Kč za předžalobní upomínku a podání žaloby (dle § 2 odst. 3 cit. vyhl.). Lhůtu k plnění, a to jak pro povinnost k zaplacení žalované pohledávky, tak pro povinnost k náhradě nákladů řízení, pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí. V Chomutově dne 11. prosince 2020 Mgr. Filip Toman soudce