24 C 191/2020-67 — Okresní soud v Chomutově

Předmětem řízení v této věci bylo dlužné pojistné za období od 6. 3. 2019 do 14. 6. 2019, podle smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ([příjmení] [anonymizováno], [registrační značka]), uzavřené dne 26. 4. 2017 mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela dne 6. 3. 2017 s [jméno] [příjmení] pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [číslo] s počátkem pojištění téhož dne a ročním pojistným 5 919 Kč, splatným pololetně po 2 960 Kč. [příjmení] vozidla byl podle této pojistné smlouvy [jméno] [celé jméno žalovaného]. Podle § 90 zák. č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen „o. s. ř.“) jsou účastníky řízení žalobce a žalovaný. Vymezení účastníků řízení se v tomto případě zakládá procesním způsobem; žalobcem je ten kdo podal u soudu návrh na zahájení řízení (žalobu) a žalovaným je ten, koho žalobce v návrhu (v žalobě) za tohoto účastníka řízení označil. Takto označený účastník, (jestliže má způsobilost mít práva a povinnosti, a je v důsledku toho způsobilý být v řízení účastníkem procesněprávních vztahů), má tzv. procesní legitimaci; podle toho, zda vystupuje na straně žalobce, nebo na straně žalovaného, je rozlišována buď aktivní procesní legitimace anebo pasivní procesní legitimace. Od procesní legitimace účastníka je třeba odlišovat tzv. věcnou legitimaci, která představuje hmotněprávní vztah účastníka ke konkrétní projednávané věci (předmětu řízení). Účastník, který je z obecných hledisek hmotného práva způsobilý mít práva a povinnosti (má právní subjektivitu), a který je procesně legitimován, neboť se způsobem stanoveným procesními předpisy stal účastníkem řízení, však nemusí být ještě účastníkem individuelního hmotněprávního vztahu, o kterém se v konkrétní věci jedná. Jestliže je v řízení zjištěno, že ten, proti komu návrh na zahájení řízení (žaloba) směřuje, není účastníkem hmotněprávního vztahu, o kterém se v posuzované věci jedná, je to důvodem k zamítnutí žaloby, neboť takový účastník, i když byl způsobilý být účastníkem řízení, postrádá tzv. pasivní věcnou legitimaci. Předmět řízení v této věci byl vymezen tvrzeními žaloby tak, že žalobkyně jako pojistitel byla ve smluvním vztahu se žalovaným [celé jméno žalovaného] jako pojistníkem. Pro úspěch takové žaloby je nejprve zapotřebí prokázat (nejpozději do dne vyhlášení rozsudku soudu), že žalovaný skutečně byl pojistníkem, tedy že k žalobě přiloženou smlouvu uzavřel. Jelikož k žalobě přiložená pojistná smlouva byla uzavřena s [jméno] [příjmení], nikoli žalovaným, dospěl soud k závěru, že žalovaný není pasivně věcně legitimován, neboť žalobkyně tento nesoulad v podané žalobě nikterak neosvětlila. Z vyložených důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.). V daném případě byl úspěšným účastníkem žalovaný a náleželo by mu tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Z obsahu spisu se však podává, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, tudíž soud nepřiznal právo na jejich náhradu žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). V Chomutově dne 11. prosince 2020 Mgr. Filip Toman soudce