11 C 1/2014-28 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 20 156,93 Kč s kapitalizovanou smluvní pokutou ve výši 59 721 Kč, z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 11. 5. 2009 Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 100 000 Kč. Žalovaný tento úvěr čerpal, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 6641Kč za čtvrtletí. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % za každý den prodlení s jednotlivými splátkami. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, žalobkyně proto dopisem ze dne 16. 6. 2013 prohlásila celý dluh žalovaného za splatný. Žalovaný zaplatil toliko částku 79.843,07 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a na upomínku žalobkyně nereagoval. 3. Žalovaný se k jednání nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas obeslán, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti, byly sice dány podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud však rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, když žalobkyně nepodala návrh na vydání rozsudku pro zmeškání. 4. Podle ustanovení § 497 obch. z. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ustanovení § 502 obch. z. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. 6. Podle § 506 obch.z. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu více než tří měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. 7. Podle § 369 odst. 1 obch. z. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 8. Podle § 301 obch. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud snížit, vzhledem k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Nebyl však důvod smluvní pokutu snížit, navíc za situace, kdy nebyl uplatněn smluvní ani zákonný úrok z prodlení. 9. Výše pohledávky vyplývá ze smlouvy a přehledu plateb, původní výše úvěru 100 000 Kč je potvrzována ručitelským prohlášením manželky žalovaného [jméno] [příjmení] z 11.5.2009 čl. 5 spisu. Účel úvěru je uveden v čl. II úvěrové smlouvy finanční prostředky ze Státního fondu rozvoje bydlení budou použity výhradně na opravu a modernizaci rodinného domu [adresa] v Obci [anonymizováno] stojícím na p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno]“. 10. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 497 obch. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednané smluvního pokuty ve výši 0,5 % denně, kterou žalobkyně kapitalizovala ke dni 30.6.2014 na částku 59 721 Kč, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Smluvní pokuta není nepřiměřená a její výše byla hodnocena ke dni uzavření úvěrové smlouvy, přitom žalovaný je stále v prodlení. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od úvěrové smlouvy odstoupila. V souladu s ustanovením § 351 odst. 2 obch. z. tak žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Dále pak žalovanému vznikla na základě příslušného ustanovení smlouvy povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu stanovenou 0,5 % za každý den prodlení ze čtvrtletní splátky. 11. Dne 4.9.2020 rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem ve věci sp.zn. [insolvenční spisová značka] [anonymizováno] o zrušení konkursu na majetek žalovaného, po splnění rozvrhového usnesení. Soud tedy mohl po skončení insolvenčního řízení, pokračovat v tomto řízení. Starosta [územní celek] potvrdil, že insolvenční správce nezaplatil žalobkyni z podstaty žádnou částku. 12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do smluvní pokuty v souladu s § 301 obch. zák., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i smluvní pokutu, uvedenou v čl. VII smlouvy o úvěru. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 205 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 005 Kč, náhradu nákladů řízení dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., žalobkyně nepožadovala. Byla tedy přiznána náhrada nákladů řízení jen za zaplacený soudní poplatek.