21 C 314/2021-16 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 19.3.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 10 425,01 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 29.11.2013 uzavřela se žalovanou smlouvu o zřízení a vedení balíčku [anonymizováno], jejímž předmětem byl závazek žalobkyně vést pro žalovanou běžný účet č. [bankovní účet]. Dne 13.2.2015 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o povoleném debetu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované možnost přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku ve výši 10 000 Kč na výše uvedeném běžném účtu. Vzhledem k tomu, že žalovaná přečerpala prostředky do nepovoleného debetu, žalobkyně odstoupila od smlouvy. Odstoupení od smlouvy zaslala žalobkyně žalované dne 11.8.2020. Konečný mínusový zůstatek na běžném účtu ve výši 10 425,01 Kč byl ke dni 24.8.2020 převeden na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. [bankovní účet]. Žalovaná i přes výzvu ničeho neuhradila. 2. Žalovaná byla usnesením ze dne 13.10.2021, č. j. 21 C 314/2021-13, vyzvána, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení výzvy písemně vyjádřila k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedla, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčila rozhodné skutečnosti ve věci, a aby označila důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byla žalovaná usnesením vyzvána, aby se ve stejné lhůtě vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla zároveň upozorněna, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud tak její souhlas předpokládal. Žalobkyně rovněž souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "ObčZ"), smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 5. Podle § 2665 ObčZ ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 6. Podle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Z důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti: ze smlouvy o zřízení a vedení balíčku MůjÚčet ze dne 29.11.2013 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované bankovní služby spočívající ve vedení účtu číslo [bankovní účet]. Ze smlouvy o povoleném debetu ze dne 13.2.2015 plyne, že žalobkyně umožnila žalované přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku na běžném účtu č. [bankovní účet], a to do celkové výši 10 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 21,90 % ročně. Ve smlouvě bylo sjednáno, že při překročení limitu je celý záporný zůstatek považován za nepovolený debet (čl. 2 [číslo]). Ze Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že banka je oprávněna odstoupit od smlouvy, pokud žalovaná závažným způsobem poruší své smluvní povinnosti či své zákonné povinnosti související s bankovními službami. Smlouva zaniká dnem doručení oznámení o odstoupení žalované nebo v jiné lhůtě stanovené bankou (čl. 10 [číslo]). V případě nepovoleného debetu na účtu z jakéhokoliv důvodu je žalovaná povinna neprodleně uhradit bance veškeré dlužné částky, včetně příslušenství. Po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu žalované je banka oprávněna zřídit zvláštní účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu, včetně příslušenství (čl. 13 [číslo]). Z oznámení KB o úrokových sazbách plyne úprava úrokových sazeb. Z odstoupení od smlouvy ze dne 11.8.2020 plyne, že žalobkyně informovala žalovanou, že odstupuje od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu pro nesplácení poskytnutého úvěru. Z Oznámení ze dne 25.8.2020 plyne, že žalobkyně informovala žalovanou o zrušení běžného účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek z nepovoleného debetu č. [bankovní účet]. Z výpisu z účtu žalované č. [bankovní účet] ze dne 24.8.2020 soud zjistil, že zůstatek na účtu byl - 10 425,01 Kč. Z dopisu ze dne 3.3.2021 (odeslaného dle podacího archu téhož dne) soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně odeslal žalované předžalobní výzvu. 8. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 29.11.2013 smlouvu o bankovních službách a dne 13.2.2015 smlouvu o povoleném debetu (§ 2662, § 2665 ObčZ). Žalovaná z úvěrového rámce 10 000 Kč čerpala, avšak povolený rámec přečerpala a svůj dluh nesplatila, i když k tomu byla dle smlouvy povinna. Žalobkyně proto od smlouvy o vedení účtu č. [bankovní účet] dopisem ze dne 11.8.2020 odstoupila a smlouva zanikla. Záporný zůstatek na účtu činil 10 425,01 Kč. Dopisem ze dne 25.8.2020 byla žalovaná informována o zániku účtu. Dopisem ze dne 3.3.2021 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 10 425,01 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná ničeho neuhradila, porušila tím povinnost vyplývající jí z § 2395 ObčZ, a soud jí uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 425,01 Kč. 9. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla s vrácením nepovoleného debetu v prodlení a žalobkyni vzniklo právo po ní požadovat úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). První den prodlení žalované připadl na den 26.8.2020 a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud uložil žalované rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. 10. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. rozsudku podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 10 425,01 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 11. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám advokáta žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o.s.ř.