24 C 166/2021-45 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 25. 11. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úrokem z prodlení tam blíže specifikovaným. Uvedla, že žalovaná písemně dne 12. 6. 2018 uznala svůj dluh vůči žalobkyni z titulu nesplacené zápůjčky poskytnuté jí právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] podle smlouvy [číslo] s tím, že tento dluh uhradí ve splátkách. Jelikož se dostala do prodlení se splátkou splatnou 20. 3. 2019, stal se splatným celý dluh, o čemž byla žalovaná informována. Žalovaná se k věci nevyjádřila, avšak požádala o možnost splátek, neboť v současné době pobírá pouze rodičovský příspěvek a manžel je nezaměstnaný. Z listiny nazvané splátková dohoda soud zjistil, že zde žalovaná dne 12. 6. 2018 prohlásila, že uznává svůj dluh vůči žalobkyni z titulu nesplacené zápůjčky poskytnuté jí právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] podle smlouvy [číslo] to ve výši 19 567 Kč s tím, že tento dluh uhradí v 38 splátkách (1 * 1 000 Kč + 36 * 500 Kč + 1 * 567 Kč). Pro případ prodlení s úhradou nejméně dvou splátek si účastnice (žalobkyně prostřednictvím [právnická osoba] [obec] a [právnická osoba]) sjednaly, že je žalobkyně oprávněna oznámit žalované, že se stal splatným celý dluh. Z dodatku [číslo] ze dne 7. 9. 2018 pak soud zjistil, že jím účastnice upravily splatnost jednotlivých splátek. Z dopisu ze dne 16. 11. 2020 soud zjistil, že žalobkyně (opět prostřednictvím [právnická osoba] [obec] a [právnická osoba]) žalované oznámila, že neuhrazením splátky splatné dne 20. 3. 2019 se stal splatným celý dluh. Z dopisu ze dne 16. 11. 2020 nazvaného výzva před podáním žaloby soud zjistil, že žalovaná byla opětovně vyzvána zástupcem žalobkyně k úhradě 15 667 Kč s úrokem z prodlení od 21. 3. 2019 do zaplacení, a to nejpozději do 23. 11. 2020, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího archu se podává, že tento dopis byl žalované odeslán 19. 11. 2020. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastnic a všemu co v řízení vyšlo najevo, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná dne 12. 6. 2018 písemně prohlásila, že uznává dluh vůči žalobkyni, který jí vznikl neuhrazením zápůjčky poskytnuté jí společností [právnická osoba] podle smlouvy [číslo] ve výši 19 567 Kč a zavázala se jej uhradit v 38 splátkách. Jelikož žalovaná neuhradila splátku splatnou dne 20. 3. 2019, vyzvala ji žalobkyně k úhradě celého dluhu, což žalovaná dosud neučinila, ač byla před podáním žaloby k úhradě opětovně vyzvána zástupcem žalobkyně. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen„ o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z § 2053 o. z. se podává, že z obsahu písemného projevu musí být zřejmé, že si je dlužník své povinnosti k plnění vědom. Je třeba, aby dlužník písemně uznal, že splní svůj dluh, uvedl důvod jeho vzniku a výši (rozsah), v jaké dluh uznává. Uvedení důvodu dluhu znamená označení, jakého dluhu se uznání týká nebo v čem dluh (skutkově) spočívá. Rovněž výše uznaného dluhu musí být vyjádřena tak, aby byla objektivně určitelná. Uznáním dluhu pak nezaniká původní závazek dlužníka ani nevzniká nový, ale zakládá se jím vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Nejde proto jen o pouhý důkazní prostředek sloužící k prokázání nároku věřitele v soudním řízení, nýbrž přímo ze zákona je s ním spojena právní domněnka o existujícím dluhu ke dni, kdy bylo vydáno. V projednávaném případě tak listina nazvaná splátková dohoda obsahuje platné uznání dluhu, když obsahuje veškeré § 2053 o. z. vyžadované náležitosti. Dlužník (žalovaná), zde uznává svou povinnost uhradit žalobkyni svůj dluh v přesně specifikované výši a z důvodu, jež blíže rozvádí. Má se tudíž za to, že dluh v době uznání trval a důkazní břemeno ohledně případného tvrzení opaku by tak leželo na žalované, ta se však k věci nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. Soud proto při svém rozhodování zcela vycházel z listiny, jíž byl dluh platně uznán. Z vyložených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku, a to včetně úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jak jej žalobkyně požadovala (tedy od marného uplynutí splatnosti splátky splatné dne 20. 3. 2019). O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla úspěšnou účastnicí žalobkyně a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 2 071 Kč představují odměnu za dva úkony právní služby po 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení a podání ve věci - žaloba (§ 14b odst. 1 bod 2. za užití § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), jednu polovinu odměny ve výši 150 Kč za jednoduchou výzvu k plnění (§ 14b odst. 1 bod 2. za užití § 11 odst. 2 písm. h) AT), tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 221 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř.). Platební místo (k rukám advokáta) soud stanovil podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Povinnost žalované zaplatit žalovanou pohledávku včetně náhrady nákladů řízení pak soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil ve splátkách, o které žalovaná požádala a jejichž výše a podmínky splatnosti jsou uvedeny ve výroku tohoto rozsudku, neboť žalovaná se nachází v tíživé finanční situaci, své povinnosti se nikterak nevyhýbá a projevila zájem žalobou uplatněný nárok uspokojit. Za přiměřené soud považuje splátky v žalovanou navržené výši 500 Kč měsíčně, když žalovaná by neměla mít problém tyto splátky ze svého aktuálně nízkého měsíčního příjmu unést a žalovaná pohledávka včetně náhrady nákladů řízení bude uhrazena v přiměřené době, která ještě neznamená neúměrně znevýhodnění žalobkyně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 4. 1966, sp. zn. 5 Cz 126/1965, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod pořadovým číslem 67/1966). K tomu slouží též sankce ztráty splátek, pokud se žalovaná dostane do prodlení byť jen s jednou splátkou.