12 C 700/2018-43 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení 68 923 Kč s příslušenstvím představující dlužnou mzdu za květen 2018 ve výši 10 813 Kč, která byla splatná 15. 6. 2018, za červen 2018 ve výši 12 405 Kč a za dobu od 1. 7. 2018 do 16. 7. 2018 ve výši 5 670 Kč a dlužnou náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu dvou měsíců v průměrné výši 40 035 Kč, neboť pracovní poměr, který vznikl na základě pracovní smlouvy z 29. 12. 2016, ukončila žalobkyně 16. 7. 2018 okamžitým zrušením. Žalovaného o zaplacení upomenula předžalobní upomínkou z 5. 9. 2018 bezvýsledně. 2. Platební rozkaz vydaný soudem byl zrušen, neboť se jí nepodařilo doručit žalované. 3. Ve svém vyjádření k žalobě tvrdila žalovaná, že žalobkyně 17. 6. 2018 přestala chodit do práce, svou nepřítomnost zaměstnavateli neoznámila a nevysvětlila, telefon nezvedala, neodevzdala klíče od prodejny v [obec], kde byla zaměstnaná a která proto byla otevřena násilně. Z uvedeného důvodu žalovaná s žalobkyní 16. 7. 2018 ukončila pracovní poměr. 4. Ve své replice k vyjádření žalované uvedla žalobkyně, že v zaměstnání byla do 7. 6. 2018 na základě toho, že se s žalovanou telefonicky dohodla, že si má vzít dovolenou, když v té době žalovaná neuhradila za klienty pobyt, klienti začali docházet do provozovny a slovně žalobkyni napadali, a proto se dohodla s jednatelem panem [příjmení], že bude na dovolené od 7. 6. do 29. 6. 2018 do doby, než se problémy vyřeší. Následně s ní přestal komunikovat, a proto 16. 7 2018 ukončila pracovní poměr. Žalobkyně popřela, že by obdržela od žalované ukončení pracovního poměru, neboť 17. 6. 2018 byla na dovolené. Klíče od provozovny a veškerou agendu chtěla předat osobně, měla připravený předávací protokol, ale jednatel s ní nekomunikoval nebo neměl čas. Teprve 4. 9. 2018 jí zavolal, že stojí před provozovnou a ať mu předá klíče. Sdělila mu, že je mimo [obec] a že v [obec] bude 7. 9. 2018. Nato jí odpověděl že nemá čas a že musí provozovnu otevřít násilně. Následně mu klíče poslala poštou 10. 9. 2018. 5. K jednání, které soud nařídil na den 15. 8. 2022 se žalovaná bez omluvy nedostavila, nepožádala soud z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto projednal věc v nepřítomnosti žalované, a přitom vycházel z výpovědi žalobkyně a předložených listinných 6. Žalobkyně jako účastnice řízení trvala na žalobě, dodala, že správně s žalovanou okamžitě zrušila pracovní poměr. Žalovaná jí vyplácela mzdu buď v hotovosti nebo na účet; částka požadovaná za červen pak obsahuje mzdu i náhradu mzdy za dovolenou, kterou správně čerpala od 8. 6. 2018. Náhradu mzdy za dobu výpovědní doby pak požaduje proto, že jí to poradili v sociální poradně [anonymizována dvě slova]. Trvala na tom, že jí nebylo doručeno okamžité zrušení pracovního poměru provedené žalovanou a nebyla u soudu, kde by její zaměstnavatel rozporoval platnost jejího okamžitého zrušení pracovního poměru. Na její výzvu o zaplacení zaměstnavatel nereagoval. Dodala, že měla 8. hodinovou denní pracovní dobu a pracovala 5 dní v týdnu. Mzdu ji zaměstnavatel vyplácel v hotovosti nebo na bankovní účet. <b>Z důkazů soud zjistil následující skutkový stav:</b> 7. Podle pracovní smlouvy uzavřené mezi účastníky 29. 12. 2016 nastoupila žalobkyně k žalované od 2. 1. 2017 jako referent cestovní kanceláře s místem výkonu práce [obec] – [obec], [anonymizována dvě slova], a to na dobu neurčitou s pracovním úvazkem 40 hodin. Mzda, podle pracovní smlouvy, měla být vyplácena měsíčně k žádosti zaměstnance na jeho bankovní účet. 8. Ze mzdového výměru ze dne 31. 12. 2017 soud zjistil, že mzda byla určena částkou 15 000 Kč od 1. 1. 2018. 9. Žalobkyně okamžitě zrušila pracovní poměr s žalovanou dopisem ze dne 16. 7. 2018 z důvodu, že jí nebyla vyplacena mzda za květen 2018 a červen 2018 a vyzvala žalovanou, o jejíž zaplacení, včetně náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku za dvouměsíční výpovědní dobou do 16. 8. 2018. Podle podacího lístku doručovala žalobkyně tento dopis prostřednictvím České pošty, s.p., který podala 18. 7. 2018. 10. Z listiny nazvané„ docházka“ soud zjistil, že v květnu 2018 je proveden záznam 16 odpracovaných dnech, jednom dni dovolené a čtyřech dnech nemoci. Za stejné listiny za červen 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně odpracovala 5 dnů v době od 1. do 7. 6. 2018 a následně až do konce měsíce čerpala dovolenou v délce 15 pracovních dnů. 11. Z výplatní pásky za květen 2018 soud zjistil, že žalovaná žalobkyni vypočetla hrubou mzdu ve výši 12 706 Kč, tedy čistého 10 813 Kč. Podle výplatní pásky měla žalobkyně hodinový průměr ve výši 92,91 Kč, denní průměr za dovolenou měla ve výši 743 Kč. Podle výplatní pásky nevyčerpala 19 dnů dovolené. 12. Z dopisu žalobkyně adresované žalované 5. 9. 2018 odeslané prostřednictvím pošty 6. 9. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně zaměstnavatele vyzvala o zaplacení mzdy za květen, červen a červenec 2018 a náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu dvou měsíců a o zaslání dokladů, které vystavuje zaměstnavatel při ukončení pracovního poměru s upozorněním, že pokud nedojde k zaplacení obrátí se se svým nárokem na soud. 13. V dopisu žalované ze dne 16. 7. 2017 se podává, že žalobkyně přestala od 17. 6. 2018 docházet do zaměstnání, svou nepřítomnost neoznámila, nezdůvodnila a že z těchto důvodů končí zaměstnavatel její pracovní poměr. Sděluje žalobkyni, že jí pracovní poměr končí 16. 7. 2018, neboť přestala docházet do zaměstnání. Žalovaná neoznačila a nepředložila důkaz o tom, že by dopis uvedeného znění doručovala žalobkyni. <b>Uvedenými důkazy má soud za prokázány tyto skutečnosti:</b> 14. Soud má za prokázáno pracovní smlouvou a mzdovým výměrem, že žalobkyně nastoupila k žalované jako referent cestovní kanceláře v [obec] – [obec], v areálu [anonymizováno] dne 2. 1. 2017 na dobu neurčitou, s pracovním úvazkem 40 hodin týdně a mzda jí byla stanovena ve výši 15 000 Kč. Soud neměl důvodu pochybovat o tvrzení žalobkyně, že jí žalovaná nevyplatila mzdu nebo náhradu mzdy za měsíce květen 2018, červen 2018 a mzdu do 16. 7. 2018, neboť žalovaná netvrdila a ani neprokazovala, že by svou platební povinnost splnila. Prokázáno bylo výplatní páskou, že za květen 2018 byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni mzdu ve výši 10 813 Kč čistého 2018. Přestože žalobkyně nepředložila výplatní pásky za červen a červenec 2018, neboť ty žalovaná vůbec nevystavila, prokázáno bylo právy výplatní páskou za květen 2018, že žalobkyně měla hodinový průměr ve výši 92,91 Kč a denní průměr za dovolenou měla ve výši 743 Kč, neměla vyčerpáno 19 dnů dovolené. Prokázáno bylo dopisem žalobkyně ze dne 16. 7. 2018, který žalované odeslala prostřednictvím České pošty, s.p. 18. 7. 2018, že okamžitě zrušila pracovní poměr s žalovanou z důvodu nevyplacení mzdy za květen a červen 2018 a náhrady mzdy a že žalovanou vyzvala o k zaplacení do 16. 8. 2018. Přestože, jak bylo prokázáno, vyzvala žalovanou o zaplacení dalších dlužných nároků dopisem s upozorněním, že nezaplacením bude dluh vymáhat soudní cestou, žalovaná dluh neuhradila. V řízení nebylo žalovanou tvrzeno a ani prokazováno, že by žalovaná žalobkyni dlužnou mzdu a náhradu mzdy uhradila a stejně tak žalovaná neprokázala, že by to byla ona, která okamžitě zrušila pracovní poměr s žalobkyní, neboť pouhé předložení listiny obsahující okamžité zrušení pracovního poměru ještě neprokazuje, že tato listina byla žalobkyni doručována či doručena a žalobkyně její doručení popřela.Podle § 109 odst. 1 zákoníku práce přísluší zaměstnanci za vykonanou práci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. Tato mzda nebo plat jsou podle § 141 odst. 1 zákoníku práce splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku a podle odst. 5 je zaměstnavatel povinen při skončení pracovního poměru vyplatit zaměstnanci na jeho žádost mzdu nebo plat za měsíční období, na které mu vzniklo právo, v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, je zaměstnavatel povinen mu vyplatit mzdu nebo plat nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dni skončení pracovního poměru. 15. Pokud tedy žalovaná jako zaměstnavatel žalobkyni nezaplatila za vykonanou práci mzdu za květen 2018 ve výši 10 813 Kč, je požadavek na její zaplacení oprávněný. Pokud žalobkyně v červnu 2018 odpracovala celkem 5 pracovních dnů, potom při 8. hodinové pracovní době a průměrném hodinovém výdělku 92,91 Kč, činila mzda žalobkyně za den 743,28 Kč (tzn. 92,91 Kč x 8), tedy za 5 odpracovaných dnů 3 716,40 Kč (tzn. 743,28 Kč x 5). Pokud žalobkyně v červnu 2018 čerpala dovolenou v délce 16. dnů, tak při průměrném výdělku 743 Kč za den dovolené, činila její náhrada mzdy za 16 dnů dovolené celkem 11 888 Kč (743 Kč x 16). Žalovaná tak byla povinna zaplatit žalobkyni za červen 2018 mzdu a náhradu mzdy celkem ve výši 15 604,40 Kč. Pokud žalobkyně do 16. 7. 2018 chodila do