§ 141 zákoník práce – Základní pravidla pro splatnost a výplatu mzdy, platu…
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 1. 2021 · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 141 ZP stanovuje základní pravidla pro splatnost a výplatu mzdy, platu a jejich složek, včetně specifických situací jako je dovolená nebo skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel má povinnost vyplatit mzdu nebo plat nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém zaměstnanci na mzdu nebo plat vzniklo právo. (§ 141 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 1. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
- Judikatura: na § 141 odkazuje 89 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Odměna za pracovní pohotovost“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.
(1) Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.
(2) Mzda, plat a jejich jednotlivé složky stanovené, sjednané nebo určené za hodinu práce přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za které se mzda nebo plat poskytuje.
(3) Pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu musí být sjednán, stanoven nebo určen v rámci období uvedeného v odstavci 1.
(4) Zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci před nastoupením dovolené mzdu nebo plat splatný během dovolené, připadne-li termín výplaty na období dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodne na jiném dnu výplaty. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, je povinen vyplatit mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy nebo platu je povinen mu vyplatit nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dovolené.
(5) Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci na jeho žádost mzdu nebo plat za měsíční období, na které mu vzniklo právo, v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, je zaměstnavatel povinen mu vyplatit mzdu nebo plat nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dni skončení pracovního poměru.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnavatel má povinnost vyplatit mzdu nebo plat nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém zaměstnanci na mzdu nebo plat vzniklo právo.
- Zaměstnanci náleží mzda nebo plat i za zlomky hodin, které odpracoval.
- Před nástupem na dovolenou musí zaměstnavatel vyplatit mzdu nebo plat splatný během dovolené, pokud se nedohodne se zaměstnancem jinak, nebo vyplatit přiměřenou zálohu.
- Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen na žádost zaměstnance vyplatit mzdu nebo plat za dané měsíční období v den skončení poměru, nebo nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty, pokud to neumožňuje technika výpočtu.
Na co si dát pozor
- Pravidelný termín výplaty musí být sjednán, stanoven nebo určen v rámci zákonného období splatnosti.
- V případě, že technika výpočtu mezd neumožňuje vyplatit celou mzdu před dovolenou nebo v den skončení pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen vyplatit alespoň přiměřenou zálohu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 141
Jak soudy aplikují § 141
… § 78 odst. 1 písm. i) zák. práce], přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo a kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit ve výplatním termínu sjednaném, stanoveném nebo určeném v rámci období splatnosti mzdy spolu se mzdou za kalendářní měsíc, ve kterém práci přesčas konal (srov. § 141 zák. práce).
Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně ohledně počátku prodlení žalovaného s vyplacením náhrady mzdy za jednotlivé měsíce, neboť dovodil, že v „poměrech posuzované věci“ nebyla splatnost mzdy upravena jinak, než jak je uvedeno v § 141 odst. 1 zákoníku práce, a že proto – vzhledem k tomu, že prodlení se splněním dluhu vzniká od prvního dne měsíce následující po měsíci, jehož uplynutím nastala splatnost náhrady mzdy – nastalo prodlení žalovaného se splněním náhrady mzdy za listopad 2018 až 1. 1. 2019.
Podle ustanovení § 141 odst. 1 zák. práce mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.
Návody
Právní otázky
Související
§ 22 ÚČINNOST (Zákon o Státním zemědělském intervenčním)§ 129 Účinnost (Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovn)§ 2 (Zákon o zrušení obsoletních právních pře)