21 C 187/2022-34 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 27.2.2022, doplněnou podáním ze dne 5.8.2022, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 19 694 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ pojištění odpovědnosti“). Žalovaný jako vlastník/provozovatel neměl v období od 16.12.2019 do 31.7.2020, tj. 107 dní + 122 dní, sjednané pojištění odpovědnosti k nákladnímu automobilu jinému než podle písmene r) s největší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], VIN [anonymizováno]. V důsledku toho vzniklo žalobkyni právo na zaplacení příspěvku, proto vyzvala žalovaného dopisem k jeho zaplacení ve lhůtě 60 dnů. Splatnost příspěvku nastala dne 7.12.2020 a dne 15.2.2021. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, a to ani po předžalobní upomínce. Požadovaná částka se skládá ze základu příspěvku 9 202 Kč + 10 492 Kč a z poplatku spojeného s vymáháním příspěvku 2x 300 Kč. 2. Žalovaný byl usnesením ze dne 25.7.2022, č. j. 21 C 187/2022-15, vyzván, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení výzvy písemně vyjádřil k připojené žalobě, a aby ve vyjádření uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci, a aby označil důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byl žalovaný usnesením vyzván, aby se ve stejné lhůtě vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud tak jeho souhlas předpokládal. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání též souhlasila. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti), vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 3 téhož ustanovení, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 téhož ustanovení, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 5 téhož ustanovení, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 5. Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ Vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. 6. Podle § 2a Vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 7. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 8. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Soud učinil tato skutková zjištění: 10. Z výzvy ze dne 23.9.2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku do garančního fondu v celkové výši 9 202 Kč (tj. 107 dnů x 86 Kč) a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, to vše nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy, a to za provozování nákladního automobilu [registrační značka], s hmotností do 3,5 tuny, v období od 16.12.2019 do 31.3.2020, v němž nebylo vozidlo pojištěno. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 23.9.2020 a byla dodána do domovní schránky, jak plyne ze zprávy České pošty. Z upomínky ze dne 13.1.2021 soud zjistil, že žalobkyně upomenula žalovaného o zaplacení dlužné částky. Z dopisu ze dne 13.12.2021 (odeslaného dle Dokladu o odeslání a Sledování zásilek téhož dne) soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. 11. Z výzvy ze dne 2.12.2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku do garančního fondu v celkové výši 10 492 Kč (tj. 122 dnů x 86 Kč) a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, to vše nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy, a to za provozování nákladního automobilu [registrační značka], s hmotností do 3,5 tuny, v období od 1.4.2020 do 31.7.2020, v němž nebylo vozidlo pojištěno. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě, jak plyne ze zprávy České pošty. Z upomínky ze dne 11.3.2021 soud zjistil, že žalobkyně upomenula žalovaného o zaplacení dlužné částky. Z dopisu ze dne 6.1.2022 (odeslaného dle Dokladu o odeslání a Sledování zásilek téhož dne) soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. 12. Ze sdělení Magistrátu města Chomutova, odboru dopravních a správních činností, ze dne 28.7.2022 ve spojení s kartou vozidla plyne, že žalovaný byl v době rozhodné vlastníkem předmětného vozidla. 13. Ze zjištěných údajů o pojištění vozidla plyneš, že vozidlo bylo pojištěno v době od 21.6.2017 do 22.9.2019, a to u UNIQA pojišťovny smlouvou [číslo]. Z Oznámení pojišťovny ze dne 2.10.2019 bylo zjištěno, že pojištění sjednané pojistnou smlouvou [číslo] zaniklo ke dni 22.9.2019 z důvodu neplacení pojistného. 14. Ze zjištěných údajů o vozidle plyne, že předmětné vozidlo je nákladním automobilem do 3,5 tuny a je tov. značky Mercedes Vito. 15. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, nezpochybnil pravost ani správnost listin předložených žalobkyní a sám žádná tvrzení ani žádné důkazy nepředložil, ač k tomu byl soudem vyzván. 16. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužného příspěvku jako oprávněný, jelikož má za prokázané, že žalovaný byl v době rozhodné vlastníkem nákladního vozidla tov. zn. Mercedes, [registrační značka], s hmotností do 3,5 tuny, které nebylo v době od 16.12.2019 do 31.7.2020 povinně pojištěno. Žalobkyni tak vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku (§ 4 zákona o pojištění odpovědnosti) ve výši 86 Kč za každý den, kdy vozidlo nebylo pojištěno, tj. celkem za 107 + 122 dnů. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku dopisy ze dne 23.9.2020 a ze dne 2.12.2020, jenž mu byly odeslány tentýž den. Splatnost příspěvku nastala 60 dní od jeho doručení, tj. dne 7.12.2020 a dne 15.2.2021. Dlužný příspěvek tak činil 9 202 Kč (107 dní x 86 Kč) + 10 492 Kč (122 dní x 86 Kč). Podle Vyhlášky má žalobkyně rovněž nárok na zaplacení poplatku za vymáhání příspěvku ve výši 2x 300 Kč. Nezaplacením příspěvku se žalovaný ode dne následujícího po jeho splatnosti, tj. dnem 8.12.2020 16.2.2021, dostal do prodlení (§ 1968 ObčZ). Soud proto ve výroku I. rozsudku žalobě vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 ObčZ), jehož výše je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Ve výroku II. rozsudku proto soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 19 694 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzet