21 C 57/2022-25 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 5.11.2021, doplněnou podáním ze dne 17.2.2022, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 3 825 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ povinné ručení“). Žalovaný jako vlastník/provozovatel neměl v období od 27.6.2019 do 9.9.2019, tj. 75 dní, sjednané povinné ručení k osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód]. V důsledku toho vzniklo žalobkyni právo na zaplacení příspěvku, proto vyzvala žalovaného dopisem k jeho zaplacení ve lhůtě 60 dnů. Splatnost příspěvku nastala dne 7.9.2020. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, a to ani po předžalobní upomínce. Požadovaná částka se skládá ze základu příspěvku 3 525 Kč a z poplatku spojeného s vymáháním příspěvku 300 Kč. 2. Žalovaný byl usnesením ze dne 14.2.2022, č. j. 21 C 57/2022-12, vyzván, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení výzvy písemně vyjádřil k připojené žalobě, a aby ve vyjádření uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci, a aby označil důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byl žalovaný usnesením vyzván, aby se ve stejné lhůtě vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud tak jeho souhlas předpokládal. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání též souhlasila. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti), vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 3 téhož ustanovení, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 téhož ustanovení, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 5 téhož ustanovení, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 5. Podle § 2 odst. 1 písm. 1) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ Vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč. 6. Podle § 2a Vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 7. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 8. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Soud učinil tato skutková zjištění: 10. Z výzvy ze dne 24.6.2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku do garančního fondu v celkové výši 3 525 Kč (tj. 75 dnů x 47 Kč) a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, to vše nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy, a to za provozování osobního automobilu [registrační značka], s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, v období od 27.6. 2019 do 9.9.2019, v němž nebylo vozidlo pojištěno. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 24.6.2020 a byla doručena žalovanému dne 25.6.2020, jak plyne ze zprávy České pošty. 11. Z upomínky ze dne 1.10.2020 soud zjistil, že žalobkyně upomenula žalovaného o zaplacení dlužné částky. 12. Z dopisu ze dne 15.9.2021 (odeslaného dle Dokladu o odeslání a Sledování zásilek téhož dne) soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. 13. Ze sdělení Magistrátu města Chomutova, odboru dopravních a správních činností, ze dne 17.2.2022 ve spojení s kartou vozidla plyne, že žalovaný byl v době rozhodné vlastníkem vozidla tov. zn. VW Golf, [registrační značka] a vozidlo má zdvihový objem 1 390 cm3. 14. Ze Zjištěných údajů o vozidle plyne, že vozidlo tov. zn. VW Golf, [registrační značka] má zdvihový objem 1 390 cm3. 15. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, nezpochybnil pravost ani správnost listin předložených žalobkyní a sám žádná tvrzení ani žádné důkazy nepředložil, ač k tomu byl soudem vyzván. 16. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužného příspěvku jako oprávněný, jelikož má za prokázané, že žalovaný byl v době rozhodné vlastníkem osobního vozidla tov. zn. VW Golf, [registrační značka], se zdvihovým objemem válců 1 390 cm3, které nebylo v době od 27.6.2019 do 9.9.2019 povinně pojištěno. Žalobkyni tak vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku (§ 4 zákona o pojištění odpovědnosti) ve výši 47 Kč za každý den, kdy vozidlo nebylo pojištěno, tj. celkem za 75 dnů. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku dopisem ze dne 24.6.2020, jenž mu byl doručen následujícího dne. Splatnost příspěvku nastala 60 dní od jeho doručení, tj. dne 24.8.2020. Dlužný příspěvek tak činil 3 525 Kč (75 dní x 47 Kč). Podle Vyhlášky má žalobkyně rovněž nárok na zaplacení poplatku za vymáhání příspěvku 300 Kč. Nezaplacením příspěvku se žalovaný ode dne následujícího po jeho splatnosti, tj. dnem 25.8.2020, dostal do prodlení (§ 1968 ObčZ). Soud proto ve výroku I. rozsudku žalobě vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 ObčZ), jehož výše je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Ve výroku II. rozsudku proto soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 3 825 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 ve výši 189 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů za podání ze dne 17.2.2022, neboť skutečnosti v něm uvedené mohla žalobkyně uvést již v žalobě a nejednalo se tak o náklady účelně vynaložené. 18. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně rozhodl soud dle § 149 odst. 1 o.s.ř.