22 C 14/2022-21 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou dne 1.4.2022 domáhala zúžení společného jmění manželství s [celé jméno žalovaného] až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. Svůj návrh odůvodnila tím, že manželé uzavřeli dne [datum] v [příjmení] [příjmení] [jméno], [anonymizována dvě slova], od 27.2.2012 je držitelkou živnostenského oprávnění a vedle tohoto oprávnění má založenou i společnost s ručním omezeným, a to [právnická osoba], která však nevykonává žádnou činnost, neboť se jedná o společnost, která poskytuje zdravotní služby, sociální, pečovatelské a odlehčovací služby, neboť doposud nezískala licenci ke svému provozu. Rizikovost podnikání se zvýšila v souvislosti s poskytnutím úvěru, který musela kvůli podnikání čerpat. Ve svém výlučném vlastnictví má bytové jednotky, které podnikatelsky pronajímá s tím, že s ohledem přetrvávající covidovou pandemii a válku na Ukrajině, v jejichž důsledku je situace ve společnosti krizová, a narůstá inflace, byla celá řada podnikatelských subjektů již nucena pro insolventnost ukončit svou činnost, nelze tedy postavit na jisto, že i ona bude schopna plnit své závazky, a to například z důvodu řádného nehrazení nájmů nájemci. 2. Žalovaný se zúžením společného jmění souhlasil. 3. Z výpisu z živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalobkyně získala ke dni 27.2.2012 na dobu neurčitou živnostenské oprávnění v předmětu Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, obor velkoobchod a maloobchod. 4. Z oddacího listu Úřadu městské části města Brna, Brno střed soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalobkyně] [anonymizováno] uzavřeli dne [datum] v [příjmení] [příjmení] [jméno], [anonymizována dvě slova] manželství. 5. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je jediným jednatelem a společníkem ve společnosti [právnická osoba], která vznikla dne 25.5.2018. 6. Z dodatku [číslo] rámcové smlouvy [číslo] soud zjistil, že Air Bank, a.s. dne 19.7.2022 žalobkyni sdělila, že k bankovním službám, které užívá, jí k její žádosti přidávají úvěr č. [anonymizováno] jakožto neúčelový, nezajištění, na dobu určitou ve výši 450 000 Kč převodem na běžný účet č. [bankovní účet]. 7. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 15.8.2022 soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem bytových jednotek [číslo] dále jiného nebytového prostoru 5/1 a dílny nebo provozovny 5/2 v domě [adresa] na parcele [číslo] zapsané v Katastru nemovitostí pro [územní celek] na listu vlastnictví [číslo], pro [územní celek], [katastrální uzemí]. 8. Jelikož se žalobkyně k nařízenému jednání nedostavila, aby předložila důkaz prokazující, že fakticky podniká v pronájmu bytů a že poskytnutý úvěr slouží k podnikání, soud uzavřel, že neunesla důkazní břemeno o tvrzení, že podniká. 9. Podle § 724 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah. Dle odst. 2 závažným důvodem je vždy skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu, že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel soustavně nebo opakovaně postupuje nepřiměřená rizika. Jako závažný důvod může být shledáno také to, že manžel začal podnikat nebo se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby. 10. Ve vztahu ke skutečnosti, že manžel začal podnikat, oproti úpravě v § 148 odst. 2 občanského zákoníku č 40/1964 Sb. jde správně toliko o fakultativní okolnost směřující soud k posouzení, zda jde o závažný důvod, aby soud modifikoval SJM jeho zúžením nebo zrušením, neboť faktický výkon podnikatelské činnosti nemusí být bez dalšího rizikem pro SJM, ale může naopak být trvalým a jistým zdrojem příjmů tvořících SJM. 11. Dle nového občanského zákoníku tedy nestačí pouhé získání živnostenského oprávnění, ale manžel musí začít podnikat (případně rizikovost podnikání muže nastat až po zahájení podnikání), tedy činnost naplňující znaky podnikání přímo vykonávat. Žalobkyně tak v daném případě neunesla důkazní břemeno, že by fakticky vykonávala podnikatelskou činnost, když správa vlastního majetku není podnikáním a nemůže být ani předmětem podnikání obchodní společnosti. Ke správě vlastního majetku není třeba žádného úředního povolení (viz. Roz. NS ČR ze dne 21.5.2008 sp.zn. 29 Cdo 152/2007). Soud proto žalobu zamítl jako nedůvodnou. Na rozdíl o zúžení společného jmění manželů notářem, je soud limitován zákonem, který umožňuje zúžit případně zrušit společné jmění manželů pouze na základě podmínek stanovených v § 724 občanského zákoníku. 12. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Podle § 150 o.s.ř. jsou –li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů zcela nebo zčásti přiznat. V daném případě soud o náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 150 o.s.ř. z důvodu hodných zvláštního zřetele, neboť žalovaný s návrhem na zúžení/ zrušení společného jmění souhlasil, avšak žalobkyně neunesla důkazní břemeno ke svému tvrzení, že vykonává podnikatelskou činnost stanovenou zákonem pro zúžení společného jmění manželů soudem, a proto soud rozhodl ve vztahu k nákladům řízení tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.