22 C 193/2022-60 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se domáhala žalobou zaplacení žalované částky v celkové výši zaplacení 2 100 Kč s příslušenstvím (jízdné a přirážka k jízdnému) s tím, že žalovaná cestovala dne 18. 11. 2018 při jízdě na tramvajové lince [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec] a dne 18. 11. 2018 při jízdě na tramvajové lince [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec] hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně a ve všech případech se žalovaná nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem a tím porušila povinnost cestujícího vyplývající ze zákona, přepravního řádu, smluvních přepravních podmínek a přes výzvu dlužné částky neuhradila. Soud zjistil, že žalovaná se dne 18.11.2018 přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], a to vlakem [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec] v čase 14:20 a na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou. Jízdné činilo 52 Kč a na místě byla žalované uložena přirážka k jízdnému ve výši 1000 Kč. Jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. Dále dne 18.11.2018 v čase 14:14 se žalovaný přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], a to vlakem [číslo] mezi stanicemi [obec] – [obec] a na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou. Jízdné činilo 48 Kč a na místě byla žalované uložena přirážka k jízdnému ve výši 1000 Kč. Jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015 (rámcovou smlouvou) právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] postoupil pohledávky za žalovanou na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a ta následně tyto pohledávky postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13.6.2019 na žalobkyni. Přes výzvu před podáním žaloby ze dne 20.3.2020 a ze dne 10.7.2019 žalovaná dluh neuhradila. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Protože se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a protože nezaplatila jízdné a přirážku k jízdnému ani přes výzvu právního zástupce žalobce, je nárok žalobkyně důvodný, přičemž pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s § 524 a násl. obč. zák. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku v den kontroly, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení dnem následujícím, soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 OZ s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 100 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.