23 C 191/2021-34 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 16 508 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené hodnoty mobilního telefonu i [právnická osoba] 64GB Vesmírně šedý, (dále též,,předmětný mobilní telefon“), v hodnotě 23 760 Kč, který žalovaný užíval na základě Smlouvy o poskytování služeb v rámci členství v programu [anonymizováno] ze dne 24. 8. 2016 se [právnická osoba] a.s., [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) s tím, toto členství žalovanému pro nezaplacení měsíčních poplatků zaniklo. Po zániku členství byl žalovaný povinen mobilní telefon vrátit, což neučinil, proto měl povinnost uhradit poplatek za užívání předmětného mobilního telefonu vyúčtovaného fakturou [číslo] [číslo]. Předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Přes výzvu žalobkyně žalovaný dluh nezaplastil.. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Na základě provedených důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav Předávacím protokolem ze dne 25. 8. 2016 žalovaný potvrdil převzetí mobilního telefonu i [právnická osoba] 64GB [příjmení] [příjmení] v hodnotě 16 190, který měl být blíže specifikován ve faktuře [číslo] ze dne 25. 8. 2016, patrně od [jméno] [příjmení], přičemž z listiny nevyplývá, zda a případně za koho tento zaměstnanec při předání vystupoval. Fakturu z 25. 8. 2016, na kterou protokol odkazuje, však žalobkyně nedoložila. V rámci formuláře předávacího protokolu žalovaný potvrdil, že se seznámil a souhlasil s podmínkami programu„ Nový Smartphone každý rok“, které mají charakter formulářových všeobecných obchodních podmínek, které žalovaný nepodepsal a ani nepotvrdil jejich převzetí. Fakturou ze dne 14. 3. 2018 se splatností dne 24.3.2018 předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému jako kupujícímu měsíční fakturaci za období 24.3.2018 – 23.4.2018 za nehmotný produkt Služba Nový iPhone ve výši 990 Kč a fakturou ze dne 10. 4. 2018 se splatností dne 10.4.2018 předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému jako kupujícímu částku 15 218 Kč za nehmotný produkt„ Služba Úhrada za nevrácení přístroje dle Podmínek programu (hodnota přístroje z předávací protokolu ponížená o 2 % za každý – není zřejmé za co)“. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22.7.2020 s účinností ke dni 30.7.2020 byla pohledávka za žalovaným, postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, oznámení o postoupen pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 18.8.2020. Předžalobní výzvou zástupce žalobkyně ze dne 18.8.2020 podané na poště dne 18.8.2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši 19 803,10 Kč. 4. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně předloženými důkazy neprokázala uzavření tvrzené (nepojmenované) smlouvy mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, která za daných okolností nemůže být nahrazena nepodepsanými obecnými obchodními podmínkami, s nimiž měl být žalovaný seznámen. Za prokázané soud považuje předání předmětného mobilního telefonu mezi panem [jméno] [příjmení] a žalovaným a skutečnost, že byly předchůdkyní žalobkyně vystaveny žalovanému jako kupujícímu dvě, obsahově nepříliš srozumitelné faktury. Faktura se specifikací přístroje k předávacímu protokolu, který navíc obsahuje i jinou hodnotu přístroje, než jakou žalobkyně uvádí v žalobě, žalobkyní doložena nebyla. Soud tak nemá za prokázané, že by žalobkyně měla právní titul na zaplacení žalované částky, a proto žalobu z výše uvedených důvodů ve výroku I. zcela zamítl. 5. Přestože byl žalovaný ve věci úspěšný a měl by ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady neuplatnil a z obsahu spisu nevyplývá, že by mu nějaké náklady vznikly, soud proto ve výroku II. rozsudku nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.