24 C 13/2022-41 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 30. 9. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s tam blíže specifikovaným úrokem z prodlení. Uvedla, že žalovaný svým zaviněným jednáním, za které byl odsouzen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 4. 12. 2020, sp. zn. [spisová značka], způsobil poškození zdraví pojištěnce [jméno] [příjmení], které si vyžádalo ošetření, za které žalobkyně vyplatila celkem 16 581 Kč. Na výzvy k zaplacení žalovaný nikterak nereagoval. 2. Žalovaný k věci pouze uvedl, že svůj dluh vůči žalobkyni písemně uznal a dohodl se s ní na splátkách. 3. Z listiny nazvané uznání dluhu a dohoda o splátkách soud zjistil, že tuto dne 27. 4. 2022 uzavřeli účastníci s tím, že žalovaný zde prohlásil, že uznává svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 16 581 Kč, který představuje vyplacené plnění za hrazené zdravotní služby z důvodu léčení pojištěnce, paní [jméno] [příjmení] v souvislosti s poškozením jejího zdraví jednáním žalovaného. Současně zde uznal svou povinnost zaplatit žalobkyni vzniklé náklady řízení ve výši 7 273,50 Kč a celý dluh se zavázal zaplatit ve splátkách po 500 Kč měsíčně. 4. Z dopisu ze dne 21. 6. 2021 soud zjistil, že jím byl žalovaný vyzván k náhradě škody ve výši celkem 16 581 Kč do 15 dnů od doručení. Z přiložených dodejek se podává, že tento dopis byl dne 22. 6. 2021 a 29. 6. 2021 zasílán žalovanému na adresy [adresa žalovaného], [anonymizováno] [číslo]. V obou případech si žalovaný zásilku nevyzvedl. 5. Z dopisu ze dne 23. 8. 2021 soud zjistil, že jím zástupkyně žalobkyně opětovně vyzývala žalovaného k zaplacení 16 581 Kč do 23. 9. 2021. Z přiloženého podacího archu se pak podává, že tento dopis byl žalovanému dne 24. 8. 2021 zaslán na adresu [adresa žalovaného]. 6. Z dalších provedených důkazů soud pro nadbytečnost již žádná skutková zjištění nečinil. 7. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen„ o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 8. Po právním posouzení věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z citovaného § 2053 o. z. se podává, že z obsahu písemného projevu musí být zřejmé, že si je dlužník své povinnosti k plnění vědom. Je třeba, aby dlužník písemně uznal, že splní svůj dluh, uvedl důvod jeho vzniku a výši (rozsah), v jaké dluh uznává. Uvedení důvodu dluhu znamená označení, jakého dluhu se uznání týká nebo v čem dluh (skutkově) spočívá. Rovněž výše uznaného dluhu musí být vyjádřena tak, aby byla objektivně určitelná. Uznáním dluhu pak nezaniká původní závazek dlužníka ani nevzniká nový, ale zakládá se jím vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Nejde proto jen o pouhý důkazní prostředek sloužící k prokázání nároku věřitele v soudním řízení, nýbrž přímo ze zákona je s ním spojena právní domněnka o existujícím dluhu ke dni, kdy bylo vydáno. 9. V projednávaném případě tak shora citovaná listina nazvaná uznání dluhu a dohoda o splátkách obsahuje platné uznání dluhu, když obsahuje veškeré shora citovaným § 2053 o. z. vyžadované náležitosti. Dlužník (žalovaný), zde uznává svou povinnost uhradit žalobkyni svůj dluh v přesně specifikované výši a z důvodu, jež blíže rozvádí. Má se tudíž za to, že dluh v době uznání trval a důkazní břemeno ohledně případného tvrzení opaku by tak leželo na žalovaném, ten však naopak tuto listinu soudu zaslal a opětovně vyjádřil vůli svůj dluh splnit. Soud proto při svém rozhodování zcela vycházel z listiny, jíž byl dluh platně uznán. 10. Z vyložených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 16 581 Kč, a to včetně úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jak jej žalobkyně požadovala (tedy od 24. 9. 2021), neboť žalovanému byla předžalobní upomínkou poskytnuta dodatečná lhůta k plnění do 23. 9. 2021 a ode dne následujícího tak byl v prodlení. 11. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla úspěšnou účastnicí žalobkyně a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Při absenci právní úpravy stanovící sazby odměny paušálně pro řízení v jednom stupni jak předpokládá ustanovení § 151 odst. 2 věta první před středníkem o.s.ř., je třeba postupovat podle § 151 odst. 2 věty první části za středníkem o.s.ř. a odměnu za zastoupení advokátem stanovit podle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ AT“, která je v současné době jediným platným a účinným předpisem, který stanoví mimosmluvní výši odměny advokáta (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010). Náklady řízení ve výši 7 273,50 Kč tak sestávají z odměny za dva úkony právní služby po 1 780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení a podání žaloby (§ 7, § 8 AT za užití § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), jedné poliviny odměny ve výši 890 Kč za jednoduchou výzvu k plnění (§ 7, § 8 AT za užití § 11 odst. 2 písm. h) AT), tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 AT za užití § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) AT), náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 1 123,50 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Platební místo (k rukám advokáta) soud stanovil podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 12. Povinnost žalovaného zaplatit žalovanou pohledávku včetně náhrady nákladů řízení pak soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil ve splátkách, na kterých se účastníci dohodly v rámci uznání dluhu a dohody o splátkách, a jejichž výše a podmínky splatnosti jsou uvedeny ve výroku tohoto rozsudku, neboť žalovaný není netečný, své povinnosti se nikterak nevyhýbá a projevil skutečný zájem žalobou uplatněný nárok uspokojit. Za přiměřené soud považuje splátky ve sjednané výši 500 Kč měsíčně, když žalovaný by neměl mít problém tyto splátky unést a žalovaná pohledávka včetně náhrady nákladů řízení bude uhrazena v přiměřené době, která ještě neznamená neúměrně znevýhodnění žalobkyně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 4. 1966, sp. zn. 5 Cz 126/1965, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod pořadovým číslem 67/1966). K tomu slouží též sankce ztráty splátek, pokud se žalovaný dostane do prodlení byť jen s jednou splátkou.