24 C 203/2021-94 — Okresní soud v Chomutově

Předmětem řízení v této věci byla co do 5 155 Kč dlužná cena za 1,151 MWh elektřiny dodané v období od 11. 5. 2019 do 31. 3. 2020 žalované do odběrného místa na adrese [adresa žalované], vyúčtovaná fakturou [číslo] se splatností 21. 4. 2020, co do 115 Kč pak doplatek za uvedené období (za dalších 0,02 MWh elektřiny) vyúčtovaný opravnou fakturou [číslo] se splatností 16. 6. 2020, oboje vyúčtované podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, uzavřené dne 29. 4. 2019. Co do 1 183 Kč byla předmětem řízení dlužná cena za 0,367 MWh plynu dodaného v období od 7. 5. 2019 do 2. 10. 2019 do odběrného místa žalované na adrese [adresa žalované], vyúčtovaná fakturou [číslo] se splatností 22. 11. 2019 a co do 1 586 Kč dlužná cena za 0,262 MWh plynu dodaného v období od 3. 10. 2019 do 19. 6. 2020 do téhož odběrného místa žalované, vyúčtovaná fakturou [číslo] se splatností 8. 7. 2020, obě vystavené podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené dne 29. 4. 2019. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Účastnice mezi sebou uzavřely dne 29. 4. 2019 dvě smlouvy o sdružených službách dodávky energií pro odběrné místo na adrese [adresa žalované], a to smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvu o sdružených službách dodávky plynu. Na základě těchto smluv žalobkyně žalované do odběrného místa dodávala elektřinu a plyn, přičemž žalovaná, byť se k tomu ve smlouvách zavázala, za tyto dodávky neplatila řádně. Částečně na základě odečtu měřidla a částečně odhadem bylo dne 6. 4. 2020 provedeno vyúčtování 1,151 MWh elektřiny dodané v období od 11. 5. 2019 do 31. 3. 2020 za cenu (po odečtení přijatých záloh) 5 155 Kč se splatností 20. 4. 2020. Po odečtu měřidla bylo dne 2. 6. 2020 provedeno opravné vyúčtování za dalších 0,02 MWh elektřiny za cenu 115 Kč se splatností 16. 6. 2020. Na uvedená vyúčtování žalovaná ničeho nezaplatila. Dále na základě odečtu měřidla bylo dne 8. 10. 2019 provedeno vyúčtování dodaných 0,367 MWh plynu v období od 7. 5. 2019 do 2. 10. 2019, za cenu 1 183 Kč se splatností 22. 10. 2019 a konečně dne 24. 6. 2020 bylo na základě samoodečtu měřidla provedeno vyúčtování dodaných 0,262 MWh plynu v období od 3. 10. 2019 do 19. 6. 2020 za cenu 1 586 Kč se splatností 8. 7. 2020 Ani na tato vyúčtování žalovaná ničeho nezaplatila. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně jako obchodník s plynem (§ 56 písm. e) energetického zákona) uzavřela se žalovanou jako konečným zákazníkem (§ 56 písm. f) energetického zákona) platnou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu (§ 72 odst. 2 energetického zákona). Odběr plynu byl žalobkyní správně měřen měřícím zařízením (§ 71 energetického zákona). Žalobkyně splnila svou povinnost z citované smlouvy a žalované do odběrného místa dodávala plyn, avšak žalovaná, byť se k tomu zavázala, za fakturovaná období neuhradila ničeho. Tím se dostala do prodlení. Dále žalobkyně jako obchodník s elektřinou (§ 22 odst. 1 písm. e) energetického zákona) uzavřela se žalovanou jako konečným zákazníkem (§ 22 odst. 1 písm. f) energetického zákona) platnou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 energetického zákona). Odběr elektřiny byl žalobkyní rovněž správně měřen měřícím zařízením (§ 49 energetického zákona). Žalobkyně splnila svou povinnost z citované smlouvy a žalované do odběrného místa dodávala elektřinu, avšak žalovaná, byť se k tomu zavázala, za fakturované období neuhradila (vyjma záloh) ničeho. Z vyložených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni 8 039 Kč, a to včetně úroků z prodlení jak je žalobkyně požadovala (když údaje o splatnosti obsažené v žalobě zcela odpovídají zjištěnému skutkovému stavu) podle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla úspěšnou účastnicí žalobkyně a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b AT, neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 1 489 Kč představují odměnu za tři úkony právní služby po 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a podání ve věci - žaloba (§ 14b odst. 1 bod 1. za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.