24 C 280/2021-38 — Okresní soud v Chomutově

Předmětem řízení v této věci bylo dlužné pojistné za období od 3. 11. 2019 do 3. 3. 2020, podle smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (Škoda Octavia, [registrační značka]), uzavřené mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem s počátkem pojištění dne 3. 8. 2019. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [číslo] tak, že akceptoval její návrh ze dne 3. 8. 2019 a žalobkyně přijala platbu pojistného za první pojistné období dne 13. 8. 2019 Počátek pojištění byl sjednán dnem 3. 8. 2019 s ročním pojistným 11 788 Kč, splatným čtvrtletně po 2 947 Kč. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 3. 11. 2019 v důsledku čehož jej žalobkyně nejprve vyzvala k úhradě dlužného pojistného s upozorněním, že pokud tak neučiní, pojištění zanikne a následně mu oznámila, že jelikož dluh nevyrovnal, pojištění ke dni 3. 3. 2020 zaniklo. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil tak, že žalobkyně uzavřela se žalovaným platnou pojistnou smlouvu ve smyslu § 3 a násl. zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ zák. č. 168/1999 Sb.“), přičemž žalovaný se zavázal řádně a včas hradit pojistné. Jelikož žalovaný neuhradil splatné pojistné, pojistná smlouva zanikla uplynutím lhůty stanovené pojistitelem v upomínce (§ 12 odst. 1 písm. e) zák. č. 168/1999 Sb.), přičemž v případě zániku pojištění před uplynutím doby na kterou bylo sjednáno má pojistitel právo na pojistné až do konce měsíce, v němž pojištění zaniklo (§ 13 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb.). Žalobkyně v projednávané věci uplatnila pojistné za období od 3. 11. 2019 do 3. 3. 2020 ve výši 3 961 Kč, což odpovídá sjednanému pojistnému za uvedené období. Z vyložených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku, a to včetně úroků z prodlení jak je žalobkyně požadovala (neboť v prodlení byl žalovaný již 4. 11. 2019 a 4. 2. 2020) podle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla plně úspěšnou účastnicí žalobkyně a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 1 489 Kč představují odměnu za tři úkony právní služby po 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a podání ve věci - žaloba (§ 14b odst. 1 bod 1. za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.