31 C 144/2022-66 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala na žalované zaplacení částky 14 708 Kč s příslušenstvím s tím, že s žalovanou dne 4. 12. 2017 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované v hotovosti částku 11 000 Kč a dále že s žalovanou uzavřela dne 11. 9. 2017 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované v hotovosti částku 14 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté úvěry splatit spolu s poplatky ve sjednaných splátkách, což však žalovaná učinila pouze z části, když celkem předchůdkyni žalobkyně uhradila na oba úvěry celkovou částku 30 300 Kč (7 100 Kč + 23 200 Kč). 2. V rámci ústního jednání, ze kterého se žalobkyně omluvila, žalovaná prostřednictvím zmocněné sociální pracovnice DZR [anonymizováno] ve [obec], kde je žalovaná z důvodu těžké chronické schizofrenie ubytována, přičemž není schopna se k jednání soudu sama dostavit a samostatně vystupovat, uvedla, že v současné době probíhá u zdejšího soudu řízení o omezení svéprávnosti žalované pod sp. zn. [spisová značka], kde soudní znalec zkoumal duševní stav žalované. Kromě toho poukázala na posudek MUDr. [jméno] [příjmení] pro [stát. instituce] ze dne [datum], dle kterého je žalovaná v invalidním důchodu z důvodu těžké chronické schizofrenie s defektem už od 16. 6. 2003. Zmocněnkyně žalované navrhla s ohledem na stav žalované žalobu zamítnout. 3. Soud projednal věc v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), v nepřítomnosti žalobkyně, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů, na jejichž základě učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná, o jejímž omezení svéprávnosti sice nebylo ještě soudně rozhodnuto, nicméně jak z dosavadních poznatků učiněných v řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], tak dále z posudku o invaliditě MUDr. [příjmení] pro [stát. instituce] č. j. [spisová značka] vyplývá, že žalovaná dlouhodobě trpí těžkou chronickou schizofrenií s defektem, v důsledku čehož je od 16. 6. 2003 invalidní, dne 4. 12. 2017 a dne 11. 9. 2017 uzavřela s předchůdkyní žalobkyně úvěrové smlouvy, podle kterých se předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti částku 11 000 Kč a 14 000 Kč, tj. celkem 25 000 Kč. Žalovaná dle žalobních tvrzení uhradila předchůdkyni žalobkyně celkem 30 300 Kč, jak dále vyplývá i přehledu splátek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni, k čemuž bylo žalované zasláno oznámení. Žalobkyně poté zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě dopisem ze dne 30. 4. 2020. Svou absencí při ústním jednání se žalobkyně vzdala možnosti být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. k doplnění důkazních návrhů. 4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu tak soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť žalovaná nebyla pro svou dlouhodobé závažné duševní onemocnění způsobilá k uzavření úvěrových smluv, které tak jsou absolutně neplatné ve smyslu § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), takže účastníci smlouvy nebyly zavázáni k plnění sjednaných povinností. Žalobkyně sice prokázala, že žalované byla poskytnuta celková částka 25 000 Kč, o kterou se žalovaná bezdůvodně obohatila, nicméně bylo prokázáno i to, že žalovaná splatila na svůj dluh částku 30 300 Kč, čímž více než vydala vzniknuvší bezdůvodné obohacení ještě před zahájením tohoto řízení. Žalobkyně tak neprokázala existenci právního titulu pro přiznání žalované částky. Soud proto žalobu ve výroku I. v celém rozsahu zamítl. 5. Přestože měla žalovaná plný úspěch ve věci, nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno žádnému z účastníků ve smyslu, neboť se žalovaná prostřednictvím své zmocněnkyně případné náhrady nákladů výslovně vzdala.