9 C 220/2021-33 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku v celkové výši 45 620 Kč spolu s příslušenstvím tam blíže specifikovaným. V odůvodnění žaloby uvedla, že nárok vznikl z titulu dvou smluv o půjčce uzavřených mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], (dále„ předchůdkyně žalobkyně“). Na základě Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 27.6.2013 byly žalovanému poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splatit spolu s částkou ve výši 12 541 Kč v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 460 Kč s poslední splátkou ke dni 21.8.2014. Na základě Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 29.4.2013 byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které se zavázal uhradit spolu s poplatkem ve výši 25 082 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 919 Kč s poslední splátkou k 23.6.2014. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas. Pohledávky za žalovaným byly následně postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.5.2017 z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalovaný dluh neuhradil ani po výzvě žalobkyně. 2. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti byly zjištěny následující skutečnosti: 3. Žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně dne 27.6.2013 smlouvu o půjčce [číslo] jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. V souvislosti s poskytnutou částkou se žalovaný zavázal uhradit předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 12 541 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 916 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,98% ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 850 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 775 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 460 Kč. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy, když nehradil řádně a včas sjednané splátky. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 8.7.2014. Žalovaný tak neuhradil žalobkyni na dlužné jistině částku 8 424 Kč a na dlužném poplatku 7 043 Kč. 4. Dne 29.4.2013 uzavřel žalovaný s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce [číslo] jejímž předmětem bylo poskytnutí částky 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem ve výši 25 082 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 832 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,98% ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 5 701 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 15 549 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 919 Kč. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 13.5.2014. Žalovaný neuhradil na dlužné jistině částku 16 423 Kč a na dlužném poplatku částku 13 730 Kč. 5. Dne 15.5.2017 na základě Smlouvy o postoupení pohledávek postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15.5.2017. Dne 4.10.2018 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, na kterou žalovaný nereagoval a dlužnou částku neuhradil. 6. Žalobkyně se po žalovaném domáhá nároku ze smluv uzavřených dne 27.6.2013 a dne 29.4.2013, soud proto na řešenou věc aplikoval v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen„ ObchZ“) a zákona č. 145/2010 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru. 7. Podle ustanovení § 497 ObchZ, se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 502 odst. 1 ObchZ je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. 9. Podle § 369 odst. 1 ObchZ je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 10. Soud po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o půjčce ve smyslu ust. § 497 ObchZ. Žalovaný však porušil své povinnosti z uzavřených smluv, když předchůdkyni žalobkyně nehradil řádně a včas sjednané splátky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek má pak soud za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. Žalovanému tak vznikl dluh z uzavřených smluv v celkové výši 45 620 Kč představující v případě smlouvy [číslo] dlužnou jistinu ve výši 8 424 Kč a dlužný poplatek ve výši 7 043 Kč, v případě smlouvy [číslo] pak jistinu ve výši 16 423 Kč a poplatek ve výši 13 730 Kč. Jelikož žalovaný neuhradil dlužnou částku řádně a včas, úročí se dále nesplacená jistina smluvním úrokem ve výši 19,98 % ročně, přičemž žalobkyně požadovala smluvní úrok vždy ode dne, ke kterému vzniklo předchůdkyni žalobkyně právo na zaplacení celé dlužné částky. Část smluvního úroku žalobkyně kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, soud žalobě vyhověl i co do zákonného úroku z prodlení, kdy část tohoto úroku žalobkyně kapitalizovala, a to od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky z té které smlouvy do data postoupení pohledávky. Žalobkyně tak požadovala úrok za dobu, kdy žalovaná již byla v prodlení a žalobkyně jej uplatnila v souladu s § 369 odst. 1 ObchZ ve výši specifikované v § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 11. Dle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 003 Kč. Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 4 003 Kč tak představují odměnu za 3 úkony právní služby po 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, podání ve věci – žaloba a výzva k plnění (§ 14b odst. 1 bod 3. za užití § 11 odst. 1 písm. a) AT), 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 825 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.