9 C 29/2022-16 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku v celkové výši 4 656 Kč spolu s příslušenstvím tam blíže specifikovaným. V odůvodnění žaloby uvedla, že nárok vznikl z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], (dále„ předchůdkyně žalobkyně“). Na základě Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 22.3.2007 byly žalované poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto prostředky splatit spolu s částkou ve výši 2 156 Kč v hotovosti v 27 týdenních splátkách po 228 Kč s poslední splátkou ke dni 27.9.2007. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas. Pohledávky za žalovanou byly následně postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalovaná dluh neuhradila ani po výzvě žalobkyně. 2. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti byly zjištěny následující skutečnosti: 3. Žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně dne 22.3.2007 smlouvu o půjčce [číslo] jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků ve výši 4 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. V souvislosti s poskytnutou částkou se žalovaná zavázala uhradit předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 4 656 Kč, jenž představuje dlužnou jistinu ve výši 3 025,34 Kč a dlužnou částku souhrnného poplatku ve výši 1 630,66 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit v 27 pravidelných týdenních splátkách po 228 Kč. Žalovaná porušila své závazky ze smlouvy, když nehradila řádně a včas sjednané splátky. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 17.4.2007. Žalovaná tak neuhradila žalobkyni na dlužné jistině částku 3 025,34 Kč a na dlužném poplatku 1 630,66 Kč. 4. Dne 18.12.2020 na základě Smlouvy o postoupení pohledávek postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6.1.2021. Dne 29.7.2021 zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu, na kterou žalovaná nereagovala a dlužnou částku neuhradila. 5. Žalobkyně se po žalovaném domáhá nároku ze smlouvy uzavřené dne 22.3.2007, soud proto na řešenou věc aplikoval v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen„ ObchZ“) a zákona č. 145/2010 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru. 6. Podle ustanovení § 497 ObchZ, se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 502 odst. 1 ObchZ je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. 8. Podle § 369 odst. 1 ObchZ je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 9. Soud po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu ust. § 497 ObchZ. Žalovaná však porušila své povinnosti z uzavřené smlouvy, když předchůdkyni žalobkyně nehradila řádně a včas sjednané splátky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek má pak soud za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno. Žalované tak vznikl dluh z uzavřené smlouvy v celkové výši 4 656 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 3 025,34 Kč a dlužný poplatek ve výši 1 630,66 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, soud žalobě vyhověl i co do zákonného úroku z prodlení, kdy část tohoto úroku žalobkyně kapitalizovala, a to od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky z té které smlouvy do data postoupení pohledávky. Žalobkyně tak požadovala úrok za dobu, kdy žalovaná již byla v prodlení a žalobkyně jej uplatnila v souladu s § 369 odst. 1 ObchZ ve výši specifikované v § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 10. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla procesně úspěšnou účastnicí žalobkyně a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 1.489 Kč tak představují odměnu za 3 úkony právní služby po 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, podání ve věci – žaloba a výzva k plnění (§ 14b odst. 1 bod 1. za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.