21 C 248/2022 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou podanou u soudu dne 26.9.2022, doplněnou podáním ze dne 23.9.2022, se žalobce domáhal stanovení výživného ve výši 5 000 Kč od 1.10.2022, neboť od 1.9.2022 studuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, obor aplikovaná informatika v denním studiu.. Výši výživného odůvodnil svými výdaji za kolej ve výši 3 000 Kč měsíčně, výdaji za jízdné ve výši 1 000 Kč měsíčně, za učebnice ve výši 1 500 Kč měsíčně a za stravu ve výši 4 000 Kč měsíčně. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s tím, že má za to, že žalobci nejde o to, aby si zvyšoval své uplatnění na trhu práce, ale aby si co nejvíce mohl protáhnout bezstarostné mládí. 3. Z rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 15.9.2021 č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 10.11.2021, soud zjistil, že byla zrušena vyživovací povinnost žalovaného k žalobci ke dni 14.9.2020, neboť žalobce ukončil střední školu maturitou. 4. Z výslechu žalobce soud zjistil, že od 1.9.2022 studuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, obor aplikovaná informatika v denním studiu, aby měl na studium více času. Maturoval z oboru informačních technologií a nyní pokračuje ve studiu aplikovaná informatika. Úspěšně ukončil zimní semestr. Po ukončení střední školy se nehlásil na žádnou vysokou školu, protože to nestihl, bylo období Covidu. Na jaře 2021 se ucházel o studiu na Policejní akademii, ke studiu však nebyl přijat. Úřad práce mu žádnou nabídku zaměstnání neposkytl, věnoval se vývoji webových stránek samostudiem. Na jaře 2022 se ucházel neúspěšně o studium na Západočeské univerzitě v Plzni a na Karlově univerzitě v Praze v oboru učitelství pro informační techniky a angličtinu, ke studiu však nebyl přijat. Od 1.9.2022 žalobce studuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, obor aplikovaná informatika v denním studiu s tím, že po ukončení studia by mohl vytvářet software pro firmy a věnovat se vývoji her a webových stránek.. Ke svým majetkovým poměrům uvedl, majetek větší hodnoty nemá, výdaje za kolej činí 4 000 Kč měsíčně, výdaje za jízdné činí 700 Kč měsíčně, za stravné vydá 1 500 Kč měsíčně, za posilovnu 300 Kč měsíčně. 5. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že od 1.10.2022 neplatí na žalobce výživné. Ke svým poměrům žalovaný uvedl, že je rozvedený, probíhá řízení o vypořádání společného jmění manželů, je vlastníkem rodinného domu, v němž bydlí. Pracuje jako řadový policista u Městské policie Chomutov s průměrným měsíčním výdělkem bez odměn ve výši 33 000 Kč měsíčně čistého, má 1 vyživovací povinnost k [jméno] [celé jméno žalovaného a žalobce] ve výši 5 000 Kč měsíčně.. Uvedl, že při zaměstnání studuje na Střední škole technické, gastronomické a automobilní Chomutov, studium má však pozastaveno, neboť mu to nevychází z časových a pracovních důvodů. 6. Z rozhodnutí děkana Přírodovědecké fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem ze dne 9.6.2022 soud zjistil že žalobce byl přijat ke studiu v oboru aplikovaná informatika. 7. Ze zprávy zaměstnavatele žalovaného soud zjistil, že v období od listopadu 2022 do ledna 2023 činil průměrný měsíční čistý výdělek žalovaného (bez odměn) 37 135 Kč. 8. Z potvrzení o studiu soud zjistil, že žalovaný ve školním roce 2022 je žákem 3.ročníku Střední školy technické, gastronomické a automobilní Chomutov. 9. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Na základě rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 15.9.2021 č.j. 31C 30/2021-42, který nabyl právní moci dne 10.11.2021, byla zrušena vyživovací povinnost žalovaného k žalobci ke dni 14.9.2020, neboť žalobce ukončil střední školu maturitou. Od 1.10.2022 žalobce studuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, obor aplikovaná informatika v denním studiu. Maturoval z oboru informačních technologií a nyní pokračuje ve studiu aplikovaná informatika.. Po ukončení studia by mohl vytvářet software pro firmy a věnovat se vývoji her a webových stránek. Žalobce majetek větší hodnoty nemá, výdaje za kolej činí 4 000 Kč měsíčně, výdaje za jízdné činí 700 Kč měsíčně, za stravné vydá 1 500 Kč měsíčně, za posilovnu 300 Kč měsíčně. Žalovaný žalobci výživné neplatí. V období od listopadu 2022 do ledna 2023 činil průměrný měsíční čistý výdělek žalovaného bez odměn 37 135 Kč, žalovaný je vlastníkem rodinného domu, v němž bydlí. Žalovaný má 1 vyživovací povinnost k [jméno] [celé jméno žalovaného a žalobce] ve výši 5 000 Kč měsíčně. Studium na Střední škole technické, gastronomické a automobilní Chomutov má žalovaný pozastaveno, neboť mu to nevychází z časových a pracovních důvodů. Žalovaný je rozvedený, probíhá řízení o vypořádání společného jmění manželů. 10. Podle § 911 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jen,,o.z“.), výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst.1,2 o.z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i k schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného zkoumá soud také, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu východnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popř. zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Podle § 915 odst. 1 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle § 922 odst. 1 o.z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení, u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. 11. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že od posledního zrušení vyživovací povinnosti žalovaného k žalobci došlo ke změnám na straně žalobce odůvodňující stanovení výživného. Od 1.9.2022 žalobce studuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, obor aplikovaná informatika v denním studiu. Maturoval z oboru informačních technologií a nyní pokračuje ve studiu aplikovaná informatika. Po ukončení studia by mohl vytvářet software pro firmy a věnovat se vývoji her a webových stránek. Po opětovném zahájení studia na vyšším stupni vzdělání je tedy namístě obnovit vyživovací povinnost žalovaného k žalobci ke dni 1.10.2022 Pokud jde o výši výživného, částka 5 000 Kč měsíčně odpovídá jak potřebám žalobce (výdaje za kolej činí 4 000 Kč měsíčně, výdaje za jízdné činí 700 Kč měsíčně, za stravné vydá 1 500 Kč měsíčně, za posilovnu 300 Kč měsíčně), tak schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům žalovaného (průměrný měsíční čistý výdělek žalovaného bez odměn činí 37 135 Kč, žalovaný je vlastníkem rodinného domu, v němž bydlí, má 1 vyživovací povinnost k [jméno] [celé jméno žalovaného a žalobce] ve výši 5 000 Kč měsíčně), proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 12. Pokud žalovaný namítal, že by žalobce mohl studovat při zaměstnání, sám si ověřil, že skloubit studium se zaměstnáním je obtížné, kdy své studium na Střední škole technické, gastronomické a automobilní Chomutov má pozastaveno, neboť mu to nevychází z časových a pracovních důvodů. Navíc námitka žalobce, že chce mít na studium více času, je důvodná a i vzhledem k věku má žalobce ještě nárok na denní studium. 13. Při stanovení výživného ve výši 5 000 Kč měsíčně činí za dobu od 1.10.2022 do 31.3.2023 nedoplatek na výživném 30 000 Kč (6 měs. x 5 000 Kč). 14. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Vzhledem k výši nedoplatku a majetkovým poměrům obou účastníků soud umožnil žalovanému tento nedoplatek zaplatit ve 2 splátkách tak, že žalovaný je povinen zaplatit k rukám žalobce částku ve výši 15 000 Kč do 31.8.2023 a částku ve výši 15 000 Kč do 31.12.2023. 15. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Protože se ve věci plně úspěšný žalobce náhrady nákladů řízení vzdal, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.