23 C 17/2023-43 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou, včetně jejího doplnění ze dne 19.7.2023, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku ve výši 21 180 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný jako vlastník/provozovatel osobního automobilu [registrační značka], o objemu válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, (dále jen,, předmětné vozidlo) ,neměl v období od 24.6.2019 do 21.9.2019 a v období od 1.1.2020 do 30.4.2020 a v období od 22.9.2019 do 31.12.2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), čímž porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni vznikl nárok na příspěvek ve výši 20 280 Kč (312 dní x 65 Kč), jehož splatnost na základě výzev žalobkyně k úhradě závazku nastala pro období od 24.6.2019 do 21.9.2019 dne 17. 11. 2020, pro období od 1.1.2020 do 30.4.2020 dne 26.1.2021, pro období od 22.9.2019 do 31.12.2019 dne 26. 1. 2021. Žalobkyně dále požadovala zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 900 Kč (3výzvyx300 Kč). Žalobkyně žalovaného vyzvala, aby příspěvky nepojištěných a poplatky uhradil, avšak žalovaný ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Z interního zjištění žalobkyně soud zjistil, že žalovaný měl být vlastníkem/provozovatelem předmětného vozidla v období od 24.6.2019 do 21.9.2019 na základě šetření žalobkyně [číslo] v období od 22.9.2019 do 31.12.2019 na základě šetření žalobkyně [číslo] v období od 1.1.2020 do 30.4.2020 na základě šetření žalobkyně [číslo]. K výzvě soudu ohledně výsledku shora uvedených zjištění žalobkyně předložila soudu detail pojistné smlouvy [číslo] [právnická osoba], z něhož vyplynulo, že pojistnou smlouvu [číslo] uzavřel dne 13.2.2018 jako vlastník i provozovatel předmětného vozidla [jméno] [příjmení], [datum narození], žalovaný byl pouze pojistníkem, smlouva byla pro neplacení pojistného ukončena dne 25.6.2019. 4. Podle § 3 odst. 2 věta první zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, v platném znění, (dále jen„ ZoPOV“), uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 5. Podle § 4 odst. 1 věta první ZoPOV, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 6. Podle § 4 odst. 4 ZoPOV osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 7. Po právním posouzení výše citovaného, v řízení zjištěného skutkového stavu, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by vlastníkem/provozovatelem předmětného vozidla v období od 24.6.2019 do 30.4.2020 byl právě žalovaný, proto nebyl ani osobou povinnou k zaplacení příspěvku, tudíž soudu nezbylo, než žalobu pro nedostatek pasivní věcné legitimace žalovaného zamítnout. 8. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalovaný vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.