31 C 305/2022-47 — Okresní soud v Chomutově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně jako provozovatele distribuční soustavy na vydání měřicího zařízení s výrobním [číslo] které je umístěno v bytové jednotce [číslo] na adrese odběrného místa v ulici [adresa žalované]. V odběrném místě dochází k neoprávněnému odběru zemního plynu, takže je provozovatel distribuční soustavy oprávněn omezit či přerušit distribuci plynu demontáží měřicího zařízení. Žalovaná byla vyzvána ke sjednání termínu demontáže měřicího zařízení, nicméně ani po opakovaných pokusech demontáž neumožnila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 20. 2. 2023. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), věc projednal v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu listinných důkazů. 4. Na základě žádosti obchodníka s plynem [právnická osoba] ze dne 21. 7. 2022 byla žalobkyně požádána o přerušení dodávky plynu (ukončení distribuce) do odběrného místa žalované v bytové jednotce [číslo] na adrese [adresa žalované]. Žalobkyně na základě toho dopisem ze dne 3. 10. 2022 oznámila žalované neoprávněný odběr plynu z důvodu absence platné smlouvy o jeho dodávkách. Spolu s tím byla žalovaná vyrozuměna o termínu demontáže plynoměru v jejím odběrném místě. Toto oznámení bylo dle podacího lístku žalované odesláno dne 3. 10. 2022. Dle záznamů o pokusech o demontáž byly žalobkyní ve dnech 27. 7. 2022, 8. 8. 2022, 24. 8. 2022 a 24. 10. 2022 učiněny opakovaně neúspěšné pokusy o demontáž, a to vždy kvůli nepřítomnosti zákazníka. Z pořízené fotodokumentace odběrného místa žalované vyplývá, že měla v odběrném místě (domě [adresa] v [obec]) označen na své jméno zvonek a rovněž vstupní dveře do bytu [číslo] s tím, že tam byla uvedena i předchozí uživatelka [jméno] [příjmení], která v roce 2016 podepisovala výměnu plynoměru. Na fotografiích je zachyceno i měrné zařízení – plynoměr po výměně, takže o jeho umístění v odběrném místě žalované není pochyb. Naposledy žalobkyně vyzývala žalovanou k vydání plynoměru, resp. k umožnění jeho demontáže, v předžalobní výzvě ze dne 25. 10. 2022, kterou téhož i žalované odeslala. 5. Soud na základě provedených důkazů dospěl po skutkové stránce k závěru, že žalovaná neoprávněně odebírala ve svém odběrném místě plyn, ačkoliv o tom byla vyrozuměna a opakovaně vyzvána k vydání předmětného plynoměru umožněním jeho demontáže, což dosud neučinila. 6. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bodu 6. zákona č. 458/2000 Sb. (dále jen,, energetický zákon“) má žalobkyně právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu. 7. Podle § 71 odst. 6 energetického zákona jsou zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. 8. Podle § 1040 odst. 1 o.z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu má soud za to, že má žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy a vlastník výše uvedeného měřícího zařízení umístěno v odběrném místě žalované předmětný plynoměr, který žalovaný navzdory výzvám a upozornění na neoprávněný odběr dosud nevydala, resp. neumožnila přerušit distribuci plynu jeho demontáží, čímž porušila povinnost dle § 71 odst. 6 energetického zákona. Žalobkyně má přitom jako vlastník měřícího zařízení právo na ochranu svého vlastnického právo, tj. na jeho vydání ve smyslu § 1040 odst. 1 o.z. S odkazem na shora uvedené proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 8 534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2 000 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z částky 1 500 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby) včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 a. t. Jelikož je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH, náleží žalobkyni i náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 1 134 Kč.