22 C 381/2016-121 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se žalobou podanou dne , datum, domáhal, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem – jednotce č. , Anonymizováno, s příslušenstvím v domě č.p. , Anonymizováno, , který stojí na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , včetně spoluvlastnického podílu na uvedeném domě a pozemcích, který činí , Anonymizováno, , jak je zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec , adresa, a k.ú. , adresa, I u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen předmětná nemovitost) a nařídil její prodej ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek dražby bude rozdělen mezi účastníky podle jejich spoluvlastnických podílů tj. ¼ žalobci, ½ první žalované a ¼ druhému žalovanému. Svůj nárok žalobce opíral o skutečnost, že žalobce je spoluvlastníkem předmětné nemovitosti, kdy jeho spoluvlastnický podíl činí id. ¼ a nabyl jej ve veřejné dražbě nedobrovolně na základě usnesení o příklepu ze dne , datum, . První žalovaná vlastní ideální 1/2 a druhý žalovaný vlastní ideální 1/4 předmětné nemovitosti. Po nabytí spoluvlastnictví jednal žalobce s žalovanými o dalším hospodaření, zejména z toho důvodu, že první žalovaná celý byt sama bezplatně užívá. Žalovaní jednání zásadně odmítli. Žalobce byl nucen podat žalobu o úhradu za užívání nemovitosti nad rámec spoluvlastnického podílu. Nabídka žalobce na odkoupení jeho podílu za 90.000,- Kč nebyla akceptována. Žalobce vycházel ze znaleckého posudku pro účely dražby z roku 2013 z ceny za celý byt ve výši 374.373,- Kč. Žalobce nemůže s předmětnou nemovitostí nijak hospodařit, nemá ze svého vlastnictví žádný prospěch, jde o byt, který nelze reálně rozdělit. Žalobce nechce odkoupit podíly spoluvlastníků a jako jedinou možnost vypořádání žalobce vidí v prodeji bytu s rozdělením získané ceny mezi spoluvlastníky.Žalovaní s žalobou nesouhlasili. Uvedli, že bytovou jednotku nechtějí prodat, kdy v bytě bydlí druhá žalovaná, bydlí zde již 40 let a chtěli by, aby tam bydlela i nadále. Při jednání soudu dne , datum, uvedli, že by chtěli podíl žalobce odkoupit a jednání soudu bylo odročeno za účelem jednání o výši ceny podílu žalobce. K dohodě mezi účastníky nedošlo a ve věci byl ustanoven znalec, který stanovil obvyklou cenu nemovitosti. Následně žalovaní uvedli, že nesouhlasí s prodejem celé nemovitosti ve veřejné dražbě a navrhují, aby v dražbě byl prodán pouze podíl žalobce. První žalovaná uvedla, že vzhledem ke svému vysokému věku a aktuálnímu zdravotnímu stavu by pro ni prodej bytu, kde bydlí po dobu desítek let, znamenal nepřiměřený zásah do jejích osobních poměrů a do práva na bydlení a důstojné stáří. Žalovaná je přesvědčena, že návrh směřuje k její újmě a činěn v nevhodnou dobu. V podání ze dne , datum, žalovaní uvedli, že se druhému žalovanému podařilo získat úvěr, který jej činí disponibilním k získání podílu žalobce. První žalovaná se v případě, že druhý žalovaný vyplatí podíl žalobci, vzdá svého vyrovnávacího podílu a souhlasí s přechodem vlastnického práva ke svému podílu na druhého žalovaného bez náhrady. Žalovaní navrhli, aby podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětné nemovitosti bylo zrušeno, nemovitost přikázána do výlučného vlastnictví druhého žalovaného, který do tří dnů od právní moci zaplatí žalobci vypořádací podíl ve výši 432.747,50 Kč. Toto žalovaní potvrdili při jednání soudu dne , datum, .Soud má za prokázané tyto skutečnosti:Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že v podílovém spoluvlastnictví účastníků je bytová jednotka , Anonymizováno, v , Anonymizováno, s podílem na společných částech domu a pozemku ve výši , Anonymizováno, , zapsaná na listu vlastnictví č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, I a obec , adresa, s tím, že žalobce a druhý žalovaný jsou vlastníky podílu o velikosti ideální 1/4 a první žalovaná je vlastníkem podílu o velikosti ideální 1/2.Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce nabyl podíl na nemovitostech na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu , adresa, , č.j. , hodnota, ze dne , datum, . Právní účinky zápisu nastaly ke dni , datum, a právní moc ke dni , datum, . Zápis byl proveden dne , datum, , AnonymizovánoZe znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že obvyklá cenu spoluvlastnického podílu ve výši 1/4 na předmětné nemovitosti byla oceněna ve výši 93.590,- Kč.V podání ze dne , datum, první žalovaná oznámila žalobci, že nebude platit jeho čtvrtinu, kdy platí nájem za celý byt. Vyzvala jej, aby dal do své čtvrtiny nájemníka.V dopise ze dne , datum, adresovaného první žalované jí žalobce nabídl odkoupení svého spoluvlastnického podílu za částku 90.000,- Kč s tím, že pokud do , datum, na jejich návrh neodpoví, budou předpokládat, že nemá zájem spoluvlastnický podíl odkoupit.Ze znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne , datum, znalce , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že znalec dne , datum, předmětnou nemovitost prohlédl a fotograficky zdokumentoval za účelem jejího ocenění. Znalec nemovitosti popsal, jde o byt 4 + 1 v panelovém bytovém domě o 9ti podlažích, který je situován severně od centra města. Dům má dva vchody s vlastními popisnými čísly, je napojen na městský komunikační systém, jsou k němu přivedeny veškeré inženýrské sítě. Byt se nachází v osmém nadzemním podlaží. Součástí je spoluvlastnický podíl na budově a pozemcích včetně příslušenství – porostu a venkovních úprav. Znalec provedl ocenění nemovitosti cenou zjištěnou - zjištěná cena činí celkem 1.016.640,- Kč. Při zjišťování obvyklé a tržní ceny znalec hodnotil umístění nemovitosti a její výhody a nevýhody, které mají vliv na cenu. Tržní hodnotu znalec zjistil porovnáním dané nemovitosti s nabídkou obdobných bytů k prodeji v daném místě a do vzdálenosti 1000 m v okolních sídlištích v období březen, duben 2022. Cenu zjištěnou porovnáním stanovil znalec na částku 1.730.990,- Kč. Výslednou tržní hodnotu předmětné nemovitosti k , datum, pak znalec stanovil na 1.730.990,- Kč. Se závěry znaleckého posudku vyslovili účastníci souhlas.Z výpisu účtu ze dne , datum, soud zjistil, že účet č. , č. účtu, patří druhému žalovanému. Z výpisu z internetového bankovnictví soud zjistil, že na účtu č. , č. účtu, je částka 445.573,79 Kč.Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky bytové jednotky č. , Anonymizováno, v domě č.p. , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , obec, s podílem na společných částech domu a pozemku ve výši , Anonymizováno, , zapsaná na listu vlastnictví č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, I a obec , adresa, s tím, že žalobce a druhý žalovaný jsou vlastníky podílu o velikosti ideální 1/4 a první žalovaná je vlastníkem podílu o velikosti ideální 1/2. Žalobce nemá zájem ve spoluvlastnictví setrvat (a nikdy neměl) a nemá zájem ani o výlučné vlastnictví předmětné nemovitosti. Před podáním žaloby se žalobce pokoušel s první žalovanou mimosoudně dohodnout na odkoupení jeho spoluvlastnického podílu. Podle znaleckého posudku činila tržní hodnotu předmětné nemovitosti k , datum, 1.730.990,- Kč. Žalovaní s prodejem nemovitosti nesouhlasili s ohledem na skutečnost, že první žalovaná v bytové jednotce bydlí po dobu desítek let a vzhledem ke svému vysokému věku a aktuálnímu zdravotnímu stavu by prodej bytu znamenal pro ni nepřiměřený zásah do jejích osobních poměrů a do práva na bydlení a důstojné stáří. Následně druhý žalovaný doložil, že má na účtu k dispozici částku 445.573,79 Kč.Podle § 1115 odst. 1 o.z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společné, jsou spoluvlastníky.Podle § 1140 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví.Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.Podle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci. Podle odst. 2 rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě, v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.V projednávané věci má soud za prokázané, že účastníci řízení jsou spoluvlastníky předmětné nemovitosti, a to ve výši uvedených podílů. Protože spoluvlastnictví nebylo zrušeno a vypořádáno dohodou spoluvlastníků, a protože žalobce nechtěl v podílovém spoluvlastn