30 C 138/2023-37 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 13.12.2022 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný dne 6. 10. 2008 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, IČO: , IČO, , smlouvu o půjčce číslo , hodnota, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Převzetí finančních prostředků žalovaný potvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Žalovaný se spolu s jistinou půjčky zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splatit i souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Žalovaný se tak zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkovou částku ve výši 25 440 Kč, a to v pravidelných týdenních splátkách, které měly být spláceny v hotovosti k rukám osoby pověřené právní předchůdkyní žalobkyně, přičemž první splátka byla splatná sedmý den ode dne uzavření smlouvy a každá následující pak do konce následujícího týdenního období. Při řádném splácení půjčky by pak splatnost poslední splátky, jakož i celková splatnost závazku připadla na den 12. 10. 2009. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil částku ve výši 500 Kč. Ode dne 13. 10. 2009 se dostal do prodlení s úhradou částky 24 940 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny pohledávky ve výši 15 000 Kč a zůstatku souhrnného poplatku ve výši 9 940 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a přechodným věřitelem společností , Anonymizováno, došlo ke dni , datum, k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 25. 6. 2015. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi přechodným věřitelem společností , Anonymizováno, a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo na základě ujednání smluvních stran účinné k témuž dni, to je k nabytí účinnosti smlouvy. Žalovaný byl o změně věřitele informován dopisem ze dne 1. 10. 2018. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný ničeho. Předmětem žalobního návrhu byl tedy nedoplatek jistiny půjčky ve výši 15 000 Kč a nedoplatek souhrnného poplatku ve výši 9 940 Kč a zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce č., hodnota, , na základě které převzal v den podpisu smlouvy tj. dne 6. 10. 2008 finanční hotovost ve výši 15 000 Kč a zavázal se jí spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 440 Kč zaplatit v 53 týdenních splátkách po 480 Kč.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a přechodným věřitelem společností , Anonymizováno, ze dne , datum, , včetně přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, soud zjistil, že předmětem postoupení se stala pohledávka ze smlouvy číslo , hodnota, pod pořadovým číslem 11959.5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o tom, že výše pohledávky k datu postoupení činila 24 940 Kč bez příslušenství a požádal žalovaného o její úhradu na účet ve výzvě uvedený do 10 dnů po obdržení dopisu pod variabilním symbolem čísla smlouvy.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi , Anonymizováno, a žalobkyní ze dne , datum, včetně dodatku ze dne , datum, přílohy se seznamem postupovaných pohledávek, soud zjistil, že přechodný věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni, neboť ta je v seznamu postupovaných pohledávek označena pod poř. č. 93645 a pod poř. č. 3173.7. Podacím archem ze dne 27. 7. 2015 bylo zjištěno, že tohoto dne byla na adresu žalovaného odesílána doporučená pošta.8. Dopisem ze dne 1. 10. 2018 odeslaného přechodným věřitelem společností , Anonymizováno, soud zjistil, že tento přechodný věřitel oznamoval žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, se věřitelem žalovaného stala žalobkyně. Žalobkyně s moč zmocnila společnost , právnická osoba, ke správě výše uvedené pohledávky a přechodný věřitel doporučil žalovanému, aby se v dalších krocích obracel pouze na společnost , právnická osoba, jejíž kontaktní údaje mu rovněž uvedl.9. Podacím archem ze dne 4. 10. 2018 bylo zjištěno, že tohoto dne byla na adresu žalovaného odvysílána doporučená pošta.10. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 18. 11. 2022 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalované k zaplacení částky ve výši 24 940 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení na bankovní účet ve výzvě uvedení pod variabilním symbolem čísla smlouvy, a to nejpozději do dne 29. 11. 2022.11. Podacím archem České pošty ze dne 23. 11. 2022 měl soud za to, že tohoto dne byla na adresu žalovaného odesílána doporučená pošta.12. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyni žalobkyně smlouvu o půjčce, na základě které převzal hotovost ve výši 15 000 Kč a zavázal se jí zaplatit celkem částkou ve výši 25 440 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 480 Kč. Z uvedených splátek zaplatil pouze 500 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku ve výši 24 940 Kč postoupila na přechodného věřitele společnost , Anonymizováno, . Právní předchůdkyně žalobkyně postoupení pohledávky žalovanému oznámila dopisem ze dne 25. 6. 2015. Přechodný věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou ze dne , datum, a skutečnost oznámil žalovanému dopisem ze dne 1.10.2018. Na základě toho soud dospěl k závěru, že žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována.13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle ust. §§ 52 a násl. z.č. 40/1964 Sb. účinného v době sjednání smlouvy tj. občanského zákoníku (dále jen obč. zák.) Podle § 52 odst. 1 obč. zák. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.14. Podle ust. § 52 odst. 2 obč. zák. dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.15. Podle ust. § 52 odst. 3 obč. zák. spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.16. Podle §§ 657 a násl. obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí stanovené doby věci stejného druhu. Zákon pamatuje na možnost sjednání úroků v ust. § 658 odst, 1 obč.zák. dikcí: Při půjčce peněžité, lze dohodnout úroky.17. V době poskytnutí půjčky žalované byl účinný zákon č. 321/2001 Sb. ze dne 17. srpna 2001 o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, který považoval za spotřebitelský úvěr poskytnutí peněžních prostředků nebo odloženou platbu, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Tento zákon nestanovil pro poskytovatele úvěru – věřitele povinnost zkoumat, zda spotřebitel bude schopen za podmínek stanovených smlouvou o úvěru či půjčce splnit svůj závazek ze smlouvy vzhledem ke svým poměrům majetkovým, výdělkovým, osobním nebo ve vztahu ke svým dalším závazkům. Věřitel neměl povinnost starat se o to, zda spotřebitel bude schopen úvěr splatit.18. Ústavní soud mimo jiné vyslovil v nálezu ze dne 26.2.2019, sp zn. III ÚS 4129/18, názor , že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v některém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv. Nerespektování tohoto požadavku může mít vážné důsledky, které působí proti smyslu ochrany spotřebitele, neboť v konečném důsledku vedou k riziku nadměrného zadlužování a platební neschopnosti a mohu být, a v řadě případů skutečně také jsou, příčinami řady protispolečenských jevů, jako je rozpad rodiny, ztráta bydlení nebo vznik závislostí (zejména závislost na pomoci ze strany státní sociální podpory). Dluhovou pastí jsou tak ohroženy zejména osoby, jejichž výše volných finančních prostředků (po odečtení nezbytných výdajů na živobytí z pravidelných příjmů) se blíží hranici životního minima. Uvedený názor má ještě další rovinu a sice tu, že naprosto přehlíží a vylučuje rizikovost při úvěrování. Za neexistence ,,potřeby se rozhodovat“ komu úvěr poskytnout a komu už nikoliv lze prostřednictvím státní moci získat z jakkoliv rizikového obchodu zisk, o čemž svědčí i ten