1 C 156/2025-135 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 11. 2. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 474,90 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací č. , hodnota, dne 17. 5. 2022, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a související služby dle ujednání ve smlouvě a žalovaný se zavázal řádně a včas platit sjednanou cenu za služby. Uzavřená smlouva se řídí mj. Všeobecnými podmínkami společnosti , právnická osoba, s., ceníkem služeb a obchodními podmínkami jednotlivých služeb a tarifů. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla řádně a včas hrazena vystavovaná vyúčtování, byly v souladu se smluvními ujednáními byla smlouva předčasně ukončena. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou ze dne 19. 2. 2025, avšak do dnešního dne nebyly dlužné částky uhrazeny.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Žalovaný se k jednání, ač řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil, zatímco žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.4. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti byly zjištěny následující skutečnosti:5. Soud provedl důkaz vyúčtováním služeb, ze kterých vyplývá, že za období od 20.7. do 19.8.2023 byla žalovanému vyúčtována za poskytnuté služby částka 2 902,55 Kč, za období od 20.8. do 19.9.2023 byla žalovanému vyúčtována za poskytnuté služby částka 9 171,93 Kč a za období od 20.9. do 19.10. 2023 byla žalovanému vyúčtována za poskytnuté služby částka 2 141, 73 Kč.6. Z účastnické smlouvy číslo , hodnota, vyplývá, že byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dne 17. 5. 2022 pro telefonní číslo , tel. číslo, na dobu neurčitou. Součástí spisového materiálu je i fotokopie dokladu OP žalovaného, kdy tuto předkládal žalovaný žalobkyni při uzavření smlouvy.7. Z podrobného výpisu služeb vyplývá, že za období od 20.7. do 19.8.2023 byla žalovanému vyúčtována částka 14,88 Kč k telefonnímu číslu , Anonymizováno, /1GB Plus a dále za platební služby byla žalovanému vyúčtována částka 2 814,75 Kč.8. Z předžalobní upomínky vyplývá, že žalovaný byl dne 19.2. 2025 vyznán právním zástupcem žalované k úhradě dlužné částky ve výši 16 931, 02 Kč.9. Z podrobného výpisu služeb vyplývá, že za období od 20.8. do 19.9.2023 byla žalovanému vyúčtována částka 69,13 Kč k telefonnímu číslu , Anonymizováno, /1GB Plus a dále za platební služby byla žalovanému vyúčtována částka 8 394,78 Kč.10. Z oznámení o změně sídla vyplývá, že společnost (právní zástupce žalobkyně) změnila své sídlo k 1. 1. 2014 a to na adresu , adresa, .11. Z podrobného výpisu služeb vyplývá, že za období od 20. 9. do 19. 10. 2023 byla žalovanému vyúčtována částka 2,48 Kč k telefonnímu číslu , Anonymizováno, /1GB Plus a dále za platební služby byla žalovanému vyúčtována částka 1 317,75 Kč.12. Z potvrzení podání soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně podal dne 24. 2. 2025 psaní určené pro žalovaného u PNS.13. Z výpovědi účastnické smlouvy ze dne 14. 10. 2024 vyplývá, že tato byla žalovanému, Anonymizováno, vypovězena z důvodu dlouhodobého neplnění závazků a byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 14 019 Kč.14. Soud dále provedl důkaz všeobecnými podmínkami , právnická osoba, platný k 8.8.2023.15. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací č. , hodnota, dne 17. 5. 2022, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a související služby dle ujednání ve smlouvě a žalovaný se zavázal řádně a včas platit sjednanou cenu za služby. Uzavřená smlouva se řídí mj. Všeobecnými podmínkami společnosti , právnická osoba, a.s., ceníkem služeb a obchodními podmínkami jednotlivých služeb a tarifů. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla řádně a včas hrazena vystavovaná vyúčtování, byly v souladu se smluvními ujednáními byla smlouva předčasně ukončena. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou ze dne 19. 2. 2025, avšak do dnešního dne nebyly dlužné částky uhrazeny.16. Podle § 63 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, (dále jen „ZEK“) ve smlouvě o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti musí být srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedeno vždy a) u podnikatele poskytujícího služby nebo zajišťujícího přístup k síti jméno, popřípadě jména, příjmení, bydliště a identifikační číslo nebo obchodní firma, jde-li o fyzickou podnikající osobu, nebo obchodní firma nebo název, sídlo (místo podnikání) a identifikační číslo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, jde-li o právnickou osobu; b) je-li uživatelem nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště, datum narození nebo rodné číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, nebo název a sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby a c) popis poskytované služby.17. Podle § 1931 o.z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.18. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.20. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkové stavu k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena Účastnická smlouva ve smyslu § 63 ZEK. Z důvodu neplnění platebních povinností žalovaným došlo k vypovězení smlouvy a žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě všech dosud neuhrazené splátek. Protože žalovaný nezaplatil vystavená vyúčtování ve lhůtě splatnosti, dostal se podle § 1968 o.z. ode dne následujícího do prodlení, a je tak povinen dle § 1970 o.z. zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení, který je požadován a je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.21. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem ve výši 1 815 Kč, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 474,90 Kč sestávající z částky 1 200 Kč za tři úkony právní služby realizované před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 315 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně.22. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.23. Dále je nutno uvést, že požadavek žalobkyně na odměnu advokáta ve výši stanovené § 7 a.t. soud neshledal opodstatněným, když žaloba byla podána po 1. 7. 2014 a soud má za to, že je typově podáním předpokládaným § 14b odst. 1 písm. a) a.t. Soud má za to, že podaný žalobní návrh naplňuje pojem „ formulářová žaloba“, tak jak jej vymezil Ústavní soud např. v bodu 28 nálezu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn I. ÚS 3923/11: „zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření, však bude totožný či jen s drobnými odchylkami“ (srov. bod. 8 usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 5. 10. 2017, sp. zn. III ÚS 2040/17).