21 C 123/2020-44 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky [částka]. Žalobu odůvodnila tím, že žalované na základě smlouvy [číslo] o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ze dne [datum] zapůjčila právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) zařízení – [anonymizováno 8 slov]), dále jen„ zařízení“. Žalovaná se zavázala platit za pronájem tohoto zařízení sjednanou cenu. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky, ve kterých bylo dohodnuto, že v případě ukončení smlouvy má žalovaná povinnost vrátit předmětné zařízení do 14 dnů ode dne skončení smlouvy. Pro případ, že tak neučiní, byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši dle ceníku za každé nevrácené zařízení. Pro neplnění podmínek smlouvy žalobkyně od smlouvy dne [datum] odstoupila. Žalovaná zapůjčené zařízení nevrátila. Proto žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu, která dosud nebyla zaplacena, tj. [částka] a též vyúčtovala nezaplacené nájemné za užívání zařízení v celkové výši [částka]. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení částky [částka], odpovídající smluvní pokutě ve výši [částka] podle č.l. 7 obchodních podmínek tvořících součást smlouvy [číslo] o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací uzavřené mezi účastníky dne [datum] z toho důvodu, že po skončení smluvního vztahu žalovaná nevrátila žalobkyni shora citovaná zařízení a dále nezaplatila nájemné za užívání tohoto zařízení ve výši [částka]. Pokud jde o právní posouzení věci má soud zato, že mezi účastníky byla uzavřena ve smyslu ust. § 1724 o. z. a zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, smlouva, v níž se žalobkyně zavázala umožnit žalované přístup k internetu. Žalovaná se zavázala platit za tuto službu dohodnutou částku a zaplatit smluvní pokutu v případě nevrácení zapůjčeného zařízení. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, avšak žalovaná svým smluvním povinnostem nedostála, cenu služby nezaplatila, a po skončení smluvního vztahu zapůjčené zařízení nevrátila. Proto žalované vznikla povinnost uhradit žalobkyni požadovanou smluvní pokutu ve výši [částka] podle ust. § 2048 a násl. o. z. Obdobně vznikla žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužné nájemné. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.