8 C 160/2020-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se svým návrhem domáhal zaplacení ve výroku uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný dne [datum] a [datum] na lince [číslo] použil vozu městské hromadné dopravy žalobce bez platného jízdního dokladu. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. ve věci rozhodl na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. Dle odst. 3 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Dle ust. §. 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, přistupuje cestující uzavřením přepravní smlouvy na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalovaný dne [datum] a [datum] cestoval na lince [číslo] dopravním prostředkem provozovaným žalobcem a na výzvu kontrolního orgánu žalobce se neprokázal platným jízdním dokladem a ani následně na výzvu uskutečněnou žalobcem nezaplatil jízdné ve výši [částka] a přirážku ve výši [částka], čímž porušil povinnosti vyplývající ze shora citovaných zákonných ustanovení a ze smluvních přepravních podmínek žalobce v platném znění. Proto soud požadavek na zaplacení jízdného v částce [částka] a přirážky k jízdnému v částce [částka] shledal oprávněným a žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení, plyne nárok na něj z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kdy sazba požadovaná žalobcem (tj. 9,75 % ročně) odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto v plném rozsahu vyhověl rovněž požadavku na úrok z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení ustanovením § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) a vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a dále z paušální náhrady nezastoupeného účastníka dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. za sepis žaloby a výzvu k plnění po [částka] (§ 1 odst. 1,2,3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.). Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.