14 C 181/2021-20 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 64 107,63 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne 28. 6. 2018 k uzavření smlouvy o úvěru [číslo], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 28. 6. 2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo], na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr do výše 100 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vyčerpanou částku úvěru vrátit spolu s úrokovým navýšením. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky smlouvy o úvěru. V článku 9. odst. 9.1. všeobecných obchodních podmínek si strany ujednaly, že žalobkyně má v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Tato skutková zjištění soud učinil z výše citované smlouvy a smluvních podmínek. Soud má rovněž za prokázáno, že žalovaný vyčerpal úvěr ve výši 100 000 Kč. Toto skutkové zjištění soud učinil z výpisu z účtu. Z oznámení o zesplatnění ze dne 17. 3. 2020 pak má soud za prokázáno, že žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 15. 3. 2020. Dále má soud při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalovaného za prokázané, že žalovaný dlužnou částku nesplatil. Toto skutkové zjištění soud učinil z předžalobní upomínky. Soud má dále ze žádosti o poskytnutí úvěru za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalovaného. 4. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 64 107,63 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacenému dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 28. 6. 2018. V dané věci byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalovanému dne 28. 6. 2018 úvěr poskytla. Žalovaný však dlužnou částku v plném rozsahu neuhradil. Žalovaný se tak dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 085 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 565 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 64 107,63 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 000 Kč ve výši 2 520 Kč.