18 C 266/2020-19 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že na základě [anonymizováno] příkazu [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přečinu [anonymizováno], kterým způsobil poškozenému [jméno] [příjmení] škodu [částka] 000. Usnesením [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci téhož dne, nabyla žalobkyně pohledávku vůči žalovanému co do výše [částka]. Dne [datum] žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu a zavázal se k jeho úhradě v měsíčních splátkách po [částka] počínaje měsícem [anonymizováno] [rok], pod ztrátou výhody splátek. Dosud však žalovaný uhradil pouze čtyři splátky za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] v celkové výši [částka]. Zbylou část dluhu neuhradil ani přes výzvu. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud má z [anonymizováno] příkazu a usnesení zdejšího soudu citovaných shora za prokázáno, že žalobkyně měla vůči žalovanému pohledávku ve výši [částka]. 4. Dále vzal soud za prokázáno, že dne [datum] žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni písemně uznal a zavázal se k jeho úhradě ve splátkách po [částka] počínaje měsícem [anonymizováno] [rok], pod ztrátou výhody splátek. Dosud však žalovaný uhradil pouze čtyři splátky za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] v celkové výši [částka]. Posledně uvedená zjištění soud učinil z dohody o uznání dluhu ze dne [datum], která byla podepsána jak žalobkyní, tak i žalovaným a z předžalobní výzvy ze dne [datum]. 5. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky [částka] s přísl., odpovídající neuhrazenému dluhu podle dohody o uznání dluhu a jeho zaplacení uzavřené mezi účastníky dne [datum]. 6. Z hlediska právního posouzení věci je podstatné uznání dluhu žalovaným ze dne [datum]. Uznáním dluhu dle ust. §§ 2053 a 2054 o. z. se zakládá vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku (§133 o. s. ř.), má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak. V dané věci je tedy na žalovaném, jakožto dlužníkovi, aby neexistenci jím uznaného dluhu tvrdil a dokázal, tj. aby prokázal, že vůči žalobkyni nemá žádný dluh podle citované smlouvy dohody. Vzhledem k tomu, že toto se žalovanému v řízení nepodařilo prokázat, přičemž žalovaný neexistenci uznaného dluhu ani netvrdil, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t.