19 C 262/2020-16 — Okresní soud v Děčíně

Manželka se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo rozvedeno manželství s jejím shora uvedeným manželem, který s rozvodem manželství vyslovil souhlas. Dle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle § 755 odst. 3 mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Dle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud není v zákoně stanoveno jinak. Z dokladů totožnosti účastníků, jejich shodných tvrzení a z oddacího listu soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 6. 6. 2015 před [stát. instituce]. Oba účastníci řízení jsou občany České republiky, u obou se jedná o první manželství. Poslední společné bydliště manželů bylo v obvodu zdejšího soudu. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že se manželům narodily dvě dcery, které dosud nenabyly plné svéprávnosti. Z rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 9.7.2021, bylo zjištěno, že tímto rozsudkem byla schválena dohoda rodičů o tom, že nezletilé [jméno] [celé jméno manželky], [datum narození] a [jméno] [celé jméno manželky], [datum narození], byly mimo jiné i pro dobu po rozvodu manželství svěřeny do péče matky a otci bylo stanoveno výživné. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že v daném případě byly naplněny hmotněprávní podmínky pro aplikaci 755 odst. 1 občanského zákoníku, neboť manželství účastníků lze hodnotit jako hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené, když již nelze důvodně očekávat, že by opět mohlo dojít k obnovení manželského soužití. V rámci shodných tvrzení a účastnických výpovědí manželé potvrdili, že k rozvratu manželství, které vyústilo v ukončení manželského soužití v červenci 2020 odchodem manželky ze společné domácnosti a navázání vztahu s jiným partnerem, který trvá do současné doby, došlo z důvodů manželkou pociťovaného nezájmu o ni ze strany manžela a v důsledku hádek, které mezi manžely vznikaly. S ohledem na postoj obou účastníků, kteří s rozvodem manželství souhlasí, dospěl soud k závěru, že podaný návrh je důvodný. Proto mu soud vyhověl a manželství účastníků řízení rozvedl. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., podle něhož nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku. Soud pak neshledal žádné okolnosti, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků.