20 C 394/2021-23 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 23 386,60 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie a plynu v níže uvedených obdobích v odběrném místě na adrese [adresa]. Žalobkyně dále požadovala přiznání práva na zaplacení smluvní pokuty ve výši 240 Kč za zaslanou upomínku na neuhrazenou fakturu za elektřinu. Dále žalobkyně požadovala přiznání práva na zaplacení smluvní pokuty ve výši 240 Kč za zaslanou upomínku na neuhrazenou fakturu za odebraný plyn. Dále žalobkyně požadovala 5x částku 199 Kč za vytápění a asistenční služby a s ohledem na prodlení s těmito platbami pak smluvní pokutu 2x 95 Kč. 2. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), když účastníci s tímto postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 9. 6. 2017 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným má soud za zjištěné, že žalobkyně se zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě [adresa] a žalovaný se zavázal za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. 4. Z faktury [číslo] vystavené dne 29. 9. 2020 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 1 791,44 Kč za spotřebu elektřiny v období od 26. 9. 2019 do 24. 9. 2020, a to se splatností do 13. 10. 2020. Na tuto fakturu žalovaný neuhradil ničeho. 5. Z faktury [číslo] vystavené dne 3. 11. 2020 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 1 531,61 Kč za spotřebu elektřiny v období od 25. 9. 2020 do 21. 10. 2020, a to se splatností do 18. 11. 2020. Na tuto fakturu žalovaný neuhradil ničeho. 6. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 2. 10. 2018 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala umožnit odběr zemního plynu v odběrném místě [adresa] a žalovaný se zavázal za realizovaný odběr plynu zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. 7. Z faktury [číslo] vystavené dne 20. 4. 2020 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 4 200 Kč za dodávky plynu v období od 20. 3. 2019 do 1. 3. 2020, a to se splatností do 4. 5. 2020. Na tuto fakturu žalovaný uhradil částku 1 260 Kč, proto žalobkyně požaduje úhradu zbývající částky 2 940 Kč. 8. Z faktury [číslo] vystavené dne 8. 11. 2020 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 15 458,55 Kč za dodávky plynu v období od 2. 3. 2020 do 1. 11. 2020, a to se splatností do 23. 11. 2020. Na tuto fakturu žalovaný neuhradil ničeho. 9. Žalobkyně dále žalovanému vyúčtovala 5x částku 199 Kč za servis vytápění a asistenční služby. 10. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona se smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem musí dále obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny, délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek a dobu trvání závazku. 11. Podle § 72 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona se smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Součástí smlouvy o dodávce plynu musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce plynu se zákazníkem musí dále obsahovat výčet odběrných míst, způsob úhrady plateb za dodávku plynu, délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, se zákazníkem, jehož roční odběr plynu v jednom odběrném místě nepřesahuje 4 200 MWh, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a dobu trvání závazku. 12. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 13. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny smlouvy jednak na odběr elektrické energie a dále na odběr plynu, v souladu s výše citovanými ustanoveními, přičemž žalovaný své povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně a včas nesplnil, když neuhradil výše uvedenou vyfakturovanou částku za odebrané energie. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné vyfakturované částky za spotřebovanou elektřinu a plyn. Soud žalobkyni dále přiznal právo na zaplacení smluvní pokuty, kterou si účastníci v souladu s výše uvedeným ustanovením § 2048 o. z. sjednali. 14. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 388 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 936 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 386,60 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.