21 C 145/2021-75 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 151 427,84 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne 5. 4. 2018 k uzavření smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru s pojištěním, na základě které byl žalované poskytnut úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu 150 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 2 700 Kč, a to počínaje dnem 5. 5. 2018. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud ve věci postupoval dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o.s.ř.). Soud máz listin předložených žalobkyní (smlouva o úvěru, včetně smluvních podmínek, výpis z úvěrového účtu, oznámení banky o prohlášení úvěru za splatným, sazebník) za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 5. 4. 2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr až do výše úvěrového limitu 150 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vyčerpanou částku úvěru vrátit spolu s úrokovým navýšením 10,60 % v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 2 700 Kč Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky smlouvy o úvěru. Tato skutková zjištění soud učinil z výše citované smlouvy a smluvních podmínek. Dále má soud při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalované za prokázané, že žalovaná dlužnou částku nesplatila. Toto skutkové zjištění soud učinil z předžalobní upomínky. Žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení částky 151 427,84 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacenému dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 5. 4. 2018. V dané věci byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 o. z., na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalované dne 5. 4. 2018 úvěr poskytla. Žalovaná však dlužnou částku v plném rozsahu neuhradila a žalobkyně tak využila svého práva a prohlásila úvěr za okamžitě splatný dopisem ze dne 9. 10. 2019. Žalovaná se tak dostala do prodlení se splněním peněžitého závazku a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 33 210,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 058 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 151 427,84 Kč sestávající z částky 7 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 440 Kč ve výši 4 712,40 Kč Náklady řízení jsou splatné k rukám advokáta, který žalobkyni zastupoval (ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.). O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro jiný postup nebyly shledány důvody.