22 C 276/2019-38 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení [částka] s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] poskytl panu [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], na základě smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Zůstavitel vyčerpal ke dni úmrtí z úvěrového rámce peněžní prostředky v celkové výši [částka]. Dopisem ze dne [datum] přihlásila žalobkyně pohledávku vzniklou neuhrazením shora uvedeného úvěru do dědického řízení s tím, že dlužná částka činila [částka]. Dle sdělení notáře Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo dědické řízení skončeno. Za pohledávku žalobkyně odpovídá v celém rozsahu žalovaná. Žalobkyně a žalovaná následně uzavřely smlouvu o uznání závazku se splátkovým kalendářem ze dne [datum], žalovaná však dosud neuhradila částku [částka]. Žalovaná se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřila. Soud provedl důkaz dohodou o uznání závazku a zjistil následující skutkový stav. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena dohoda (splátkový kalendář s uznáním závazku), v níž žalovaná výslovně uznala svůj dluh ve výši [částka], který vznikl z titulu dědictví nabytého usnesením Okresního soudu v Děčíně č.j. [spisová značka], vůči žalobkyni. Dle přihlášky pohledávky do dědictví se jedná o dluh vzniklý ze smlouvy o revolvingovém úvěru poskytnutý právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] panu [jméno] [příjmení]. V dohodě o uznání závazku bylo mezi účastníky sjednáno, že dluh bude hrazen ve splátkách po [částka] měsíčně. Po právní stránce vycházel soud z § 2053 občanského zákoníku, podle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalovaná písemně uznala svůj dluh co do důvodu i výše. Soud má tedy za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. Žalobkyně tak nemusí dokazovat ani vznik dluhu ani jeho rozsah v době uznání. Důkazní břemeno se přesouvá na žalovanou, která by musela prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu. Žalovaná v řízení nic takového neprokazovala ani netvrdila. Z uvedeného důvodu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši zaplaceného soudního poplatku. Lhůta k plnění je stanovena dle § 160 o.s.ř.