26 C 62/2020-29 — Okresní soud v Děčíně

1.) Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] podala u zdejšího soudu žalobu na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a současně se domáhala placení peněžitého [anonymizováno] v částce [částka]. Předmětná věc byla vedena pod sp. zn. 20 C 232/2004. V průběhu řízení bylo soudem nařízeno celkem [anonymizováno] jednání, přičemž konečný rozsudek ve věci samé byl vynesen dne [datum] a žalobkyni doručen až dne [datum] spolu s doplňujícím rozsudkem ze dne [datum]. Proti tomuto rozsudku nebyl podán opravný prostředek, kdy rozhodnutí nabyla právní moci ke dni [datum]. Následně žalobkyně podala dne [datum] k Ministerstvu spravedlnosti ČR žádost o poskytnutí zadostiučinění v důsledku vzniku nemajetkové újmy vyčíslené ve výši [částka], a to za nesprávný úřední postup podle zákona č. 82/1998 Sb., který spočíval v nepřiměřené délce zmíněného soudního řízení. Ministerstvo spravedlnosti ČR rozhodlo o žádosti žalobkyně stanoviskem ze dne [datum] a přiznalo jí nárok na zadostiučinění v částce [částka]. Dne [datum] tento správní orgán vyplatil finanční prostředky na depozitní účet právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se tak předmětnou žalobou domáhá zbývající nepřiznané nárokované výše odškodnění, ke které dospěla za pomoci uplatněných kritérií určených stanoviskem Nejvyššího soudu. 2.) Žalovaná v podaném odporu, doručeném soudu dne [datum], proti platebnímu rozkazu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 26 C 62/2020-11 namítla, že uplatněný nárok neuznává, ač nečiní sporným, že žalobkyně podala žádost o poskytnutí zadostiučinění ve výši [částka], které však bylo po provedeném posouzení daného případu vyhověno zčásti, když žalovaná žalobkyni vyplatila odškodnění v částce [částka] dne [datum]. Žalovaná rovněž vznesla námitku promlčení uplatněného nároku v podobě zadostiučiněné za nemajetkovou újmu v souladu s ust. § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. a navrhla tak zamítnutí žaloby v plném rozsahu. 3.) Žalobkyně k uvedenému dále namítla, že ze strany soudu rovněž došlo k vyznačení doložky právní moci se značným časovým odstupem, když rozhodnutí nabylo právní moci již dne [datum] a tato byla vyznačena až [datum], a tedy z tohoto důvodu má za to, že nárok promlčen není. 4.) S ohledem na vznesenou námitku promlčení se soud prvotně zabýval skutečnostmi rozhodnými pro posouzení této námitky, kdy z provedených důkazů zjistil následující skutkový stav: 5.) Z uplatnění nároku na náhradu škody ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně uplatnila u žalované odškodnění ve výši [částka] v důsledku způsobených průtahů v občanskoprávním řízení vedeném u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 20 C 232/2004, které bylo zahájeno podanou žalobou dne [datum] a skončeno rozsudkem ze dne [datum] ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne [datum]. Účastníci učinili nesporným skutečnost, že uplatnění nároku bylo doručeno žalované dne [datum]. 6.) Ze stanoviska žalované ze dne [datum] soud zjistil, že po vyhodnocení posuzovaného případu, kdy uplatnilo zákonem č. 82/1998 Sb., konstruovaná kritéria a dospělo k závěru, že délka vedeného řízení byla nepřiměřená a žalobkyni byl přiznán nárok na zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu ve výši [částka]. Ze shodného tvrzení účastníků soud zjistil, že předmětné stanovisko bylo dne [datum] doručeno právnímu zástupci žalobkyně a současně, že dne [datum] bylo zadostiučinění vyplaceno. 7.) Z rozsudku č. j. 20 C 232/2004-537, ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že tento nabyl právní moci dne [datum] ve výrocích [anonymizováno] až [anonymizováno]. Z doplňujícího rozsudku č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] soud zjistil, že jím doplněný výrok V. nabyl právní moci taktéž [datum]. Doložky právní moci byly vyznačeny shodně dne [datum]. 8.) Podáním na [číslo listu] spisu 20 C 232/2004 ze dne [datum rozhodnutí] doručeného soudu téhož dne žalobkyně prostřednictvím právního zástupce žádala o vyznačení doložek právních mocí na rozsudku a doplňujícím rozsudku. 9.) Z referátu na čísle listu [anonymizována dvě slova] uvedeného spisu soud zjistil, že vyšší soudní úřednice dala pokyn k vyznačení právní moci rozsudku na [číslo listu] a [anonymizováno] dne [datum], kdy současně udělila pokyn k rozeslání rozhodnutí s vyznačenou právní mocí a vykonatelností zástupci žalobkyně i zástupci žalovaného. Pokyn byl vypraven dne [datum], kdy z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky zástupce žalobkyně rozsudky byly doručeny [datum]. 10.) Soud z dílčích zjištění učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně byla účastníkem řízení ve věci 20 C 232/2004 vedeného u Okresního soudu v Děčíně, kdy toto řízení bylo pravomocně skončeno dne [datum rozhodnutí] rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] doplněného rozsudkem č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí]. Žalobkyně dne [datum] požádala o zaslání rozhodnutí s vyznačenou právní mocí, kdy rozhodnutí byla doručena do datové schránky právního zástupce žalobkyně dne [datum]. Žalobkyně uplatnila jako poškozená u žalované odškodnění ve výši [částka] dopisem, který doručila žalované dne [datum]. Žalovaná nárok uspokojila pouze částečně ve výši [částka], kdy o tomto jí vyrozuměla stanoviskem doručeným právnímu zástupci žalobkyně dne [datum] a následně jí byly vyplacena přiznaná částka dne [datum] 11.) Soud věc právně posoudil dle následujících ustanovení: 12.) Podle ust. § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (dále jen„ OdškZ“) domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 13.) Podle ust. § 32 odst. 3 OdškZ nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, …. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí …, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. 14.) Podle ust. § 35 odst. 1 OdškZ neběží promlčecí doba ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. 15.) Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil a dospěl k následujícímu právnímu závěru ve věci samé: 16.) Žalobkyně byla účastníkem řízení ve věci 20 C 232/2004 vedeného u Okresního soudu v Děčíně, kdy toto řízení bylo pravomocně skončeno dne [datum rozhodnutí] rozsudkem č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] doplněného rozsudkem č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí]. Žalobkyně dne [datum] požádala o zaslání rozhodnutí s vyznačenou právní mocí, kdy tato byla doručena do datové schránky právního zástupce žalobkyně dne [datum]. Žalobkyně uplatnila jako poškozená u žalované odškodnění ve výši [částka] dopisem, který doručila žalované dne [datum]. Žalovaná nárok uspokojila pouze částečně ve výši [částka], o čemž jí vyrozuměla stanoviskem doručeným právnímu zástupci žalobkyně dne [datum]. 17.) Soudní řízení, v jehož rámci mělo dojít k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce jeho trvání, bylo pravomocně skončeno dne [datum], tento den je tedy dnem, kdy se nejpozději žalovaná o vzniklé škodě dozvěděla a dle ustanovení § 35 odst. 1 OdškZ započal běh šestiměsíční promlčecí lhůty, která by skončila dne [datum]. Běh této lhůty byl přerušen uplatněným nárokem u žalované od [datum] po dobu šesti měsíců, tedy do [datum], a to ačkoliv o nároku bylo žalovanou rozhodnuto teprve [datum]. Tedy od [datum] dobíhal zbytek šestiměsíční promlčecí doby, kdy tato uplynula marně dnem [datum]. Žaloba byla u zdejšího soudu podaná dne [datum], tedy zjevně po zákonem stanovené lhůtě. 18.) Soud se současně zabýval námitkou žalobkyně, že k promlčení nemohlo dojít, když soud vyznačil právní moc rozhodnutí až [datum] a jí toto doručil až [datum]. Zde má soud za to, že byť při vyznačení právní moci došlo k určité prodlevě, tak tato nemohla mít za následek opožděné podání žaloby, když je zřejmé, že podání žádosti o odškodnění k žalované bylo žalobkyní učiněno včas a tedy došlo k přerušení promlčecí lhůty na dobu šesti měsíců a bylo tedy zcela v možnostech žalobkyně žalobu u soudu uplatnit včas. Současně soud nedospěl k tomu, že by námitka promlčení uplatněná žalovanou byla v rozporu s dobrými mravy, když institut promlčení přispívá k jistotě v právních vztazích a je institutem zákonným a použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Zde soud neshledal žádné okolnosti, které by se dobrým mravům příčily, kdy žalobkyni nic v podání žaloby nebránilo. Smyslem institutu promlčení je i v tomto případě motivovat poškozeného k včasnému výkonu jeho subjektivních občanských práv tak, aby nedocházelo k dlouhotrvajícím právním sporům (srovnej usnesení NS ČR č.j. 30 Cdo 2651/2010 ze dne 16. 8. 2011) 19.) Vzhledem k uvedeným zjištěním soud žalobu v plném rozsahu zamítl, kdy další dokazování směřující k oprávněnosti vzneseného nároku n