27 C 129/2021-22 — Okresní soud v Děčíně

Předmětem řízení je nárok o 4 500,34 Kč s příslušenstvím z titulu pojistné události ze dne [datum]. Žalobce uvedl, že v souvislosti s dopravní nehodou, jíž zavinil žalovaný 2), který řídil vozidlo [příjmení] [jméno] rz [anonymizováno] [číslo], k němuž nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti, vyplatila [ulice] kancelář pojistitelů poškozenému [právnická osoba] celkem 11 081 Kč. Žalovaný 1) je provozovatelem vozidla. Žalobce dále uvedl, že mu byla postoupena pohledávka za žalovanými, kterého vyzval k úhradě dluhu před podáním žaloby. Soud zjistil, že v souvislosti s dopravní nehodou, jíž zavinil žalovaný 2), který řídil vozidlo [příjmení] [jméno] rz [anonymizováno] [číslo], k němuž nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti, vyplatila [ulice] kancelář pojistitelů poškozenému [právnická osoba] celkem 11 081 Kč. Žalovaný 1) je provozovatelem vozidla. Žalobci byla postoupena pohledávka za žalovanými, které vyzval k úhradě dluhu před podáním žaloby. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle § 24 odst. 2 písm. b), kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. Podle odst. 9, výplatou plnění z garančního fondu vzniká [anonymizováno] nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou [anonymizováno] vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce [anonymizováno] na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobce plnil za žalovaného úhradu škody a nákladů na subjekt pověřený vyřízením případu v celkové výši 11 081 Kč, má vůči žalovaným žalobce, jemuž byla postoupena pohledávka za žalovanými, nárok na zaplacení 1/3 uvedené částky, tedy 4 500,34 Kč. Soud proto žalovaným uložit tuto částku žalobci zaplatit spolu se zákonnými úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dluhu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšným žalovaným. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši celkem 600 Kč za tři úkony právní služby podle § 14b vyhl. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva), 3x režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl.. Náklady řízení dále tvoří 21 % DPH z odměny a z náhrad. Soud ve věci aplikoval pro určení výše odměny advokátu žalobce ustanovení § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., podle kterého, v občanském soudním řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do 10.000 Kč 200 Kč. Ze samotné povahy vymáhaného nároku plyne, že jeho právní a skutková jednoduchost umožňuje žalobci uplatňovat nároky vzorovými žalobami, v nichž se mění pouze identifikační údaje žalované strany a znaky individualizující skutek. Vyplňování těchto návrhů je ryze rutinní činností, která nevyžaduje odbornost. Samotné podání návrhu pak v drtivé většině případů postačuje k úspěchu ve věci a k získání exekučního titulu. Činnost advokáta, kterou žalobce nahrazuje využití svých zdrojů, nemá odbornou, nýbrž pouze administrativní povahu a nepředstavuje přidanou hodnotu v podobě právních znalostí a odborného náhledu na konkrétní kauzu. Jednotlivé případy se odlišují pouze skutečnostmi individualizujícími žalovaný skutek z hlediska specifikace smluvních stran, data uzavření smlouvy, porušení povinností žalovanou stranou a splatnosti dluhu. Typová stejnorodost žalovaných nároků vylučuje kategorizaci výše odměny advokáta za právní zastoupení podle kritéria hodnoty sporu a vede k nutnosti aplikovat ustanovení § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Pokud jde o podmínku aplikace § 14b vyhlášky z hlediska opakovanosti návrhů (blíže viz usnesení krajského soudu v [obec] ze dne 6.4.2016 č.j. 17Co 361/2015), zjistil soud z aplikace ISAS, že žalobce vede u Okresního soudu v Děčíně více řízení.