6 C 277/2021-11 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení 52 118,61 Kč, která sestává z jistiny ve výši 51 823,61 a poplatků ve výši 295 Kč a příslušenství, a to jednak v podobě smluveného úroku 26,28 % ročně z částky 51 823,61 od [datum] do zaplacení, dále kapitalizovaného úroku ve výši 14 541,09 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 52 118,61 Kč do zaplacení, dále kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 308,93 Kč. Na odůvodnění těchto svých žalobních požadavků uvedla, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec 57 000 Kč, který žalovaný čerpal prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky řádně nesplácel a žalobkyně proto vyzval žalovaného k uhrazení celé dlužné částky včetně jejího příslušenství. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud vzal v řízení za prokázáno, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dohodu, na jejímž základě následně žalobce umožnil žalovanému čerpat (prostřednictvím kreditní karty) peněžní prostředky až do výše 57 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Tyto pravidelné měsíční splátky však žalovaný řádně neplnil, přičemž na jistině úvěru zůstal dlužen výše v odůvodnění rozsudku specifikované částky. Po právní stránce byl vztah mezi žalobkyní a žalovaným posouzen jako smlouva o úvěru podle § 2395 o.z. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 52 118,61 Kč a žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit, a to včetně úrokového navýšení. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když poskytla ve prospěch žalovaného peněžní prostředky. Žalovaný oproti tomu porušil svoji smluvní povinnost a nesplnil svůj závazek poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný se nezaplacením peněžních částek v dohodnutých termínech, dostal do prodlení a žalobkyni tak vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení, který je příslušenstvím peněžité pohledávky, ve výši uvedené v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 2 tohoto nařízení výše úroku odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 863 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 085 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 52 118,61 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 560 Kč ve výši 2 218 Kč Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.