6 C 287/2021-15 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení 61 480,47 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného a smluveného úroku. Na odůvodnění svého žalobního požadavku uvedla, že dne [datum] a dále dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] na základě, které byl žalované poskytnut úvěrový rámec 40 000 Kč, který žalovaná čerpala prostřednictvím kreditní karty a [číslo] na základě, které byl žalované poskytnut úvěrový rámec 20 000 Kč, který žalovaná čerpala prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky řádně nesplácela a žalobkyně proto vyzvala žalovanou k uhrazení celé dlužné částky včetně jejího příslušenství. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud vzal v řízení za prokázáno, že žalovaná uzavřely se žalobkyní dohodu, na jejímž základě následně žalobkyně umožnila žalované čerpat (prostřednictvím kreditní karty) peněžní prostředky nejprve až do výše 40 000 Kč a u druhé smlouvy až do výše 20 000 Kč, které se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Tyto pravidelné měsíční splátky však žalovaná řádně neplnila, přičemž na jistině úvěru zůstala dlužna celkem za obě smlouvy 59 894,73 Kč, na poplatcích za pojištění částku 325,74 Kč, na nákladech na vymáhání 260 Kč a na smluvních pokutách 1 000 Kč, které byly pro případ prodlení s vrácením peněžních prostředků mezi stranami rovněž dohodnuty. Po právní stránce byl vztah mezi žalobkyní a žalovanou posouzen jako smlouva o úvěru podle § 2395 o.z. Na základě těchto smluv žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 59 894,73 Kč a žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit, a to včetně úrokového navýšení. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když poskytla ve prospěch žalované peněžní prostředky. Žalovaná oproti tomu porušila svoji smluvní povinnost a nesplnil svůj závazek poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Proto žalobkyně využila dohodnuté možnosti uplatnit vůči žalované peněžní sankce – ve smyslu § 2048 o.z. smluvní pokutu. Žalovaná se nezaplacením peněžních částek v dohodnutých termínech, dostala do prodlení a žalobkyni tak vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení, který je příslušenstvím peněžité pohledávky, ve výši uvedené v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 2 tohoto nařízení výše úroku odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 545 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 460 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 61 480,47 Kč sestávající z částky 3 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 640 Kč ve výši 2 445 Kč Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.