6 C 384/2021-11 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila tak, že se žalovaným uzavřela dne [datum] Smlouvu o bankovních službách (dále jen„ smlouva“), jejímž předmětem byl závazek žalobkyně zřídit a vést běžný účet žalovaného č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy tvořily Všeobecné obchodní podmínky banky, Oznámení a Sazebník. Dle tvrzení žalobkyně vznikl tento nárok z titulu porušení smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu, který žalovaný uzavřel dne [datum] se žalobkyní. Žalovaný k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradil, ve věci se nevyjádřil. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný uzavřel dne [datum] se žalobkyní smlouvu označenou jako smlouva o zřízení a vedení běžného účtu č. [bankovní účet]. Součástí uvedené smlouvy byly rovněž obchodní podmínky žalobkyně a sazebník poplatků, na něž smlouva přímo odkazovala. Z obchodních podmínek žalobkyně vyplývá, že pokud není účastníky smlouvy sjednán povolený debet, je záporný zůstatek na běžném účtu považován za debet nepovolený a je okamžitě splatný žalobkyni. Na základě této smlouvy byl žalobkyní žalovanému zřízen a veden běžný účet. Na účtu žalovaného byl evidován nepovolený debet ve výši [částka], přičemž žalobkyně po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu dlužníka převedla konečný zůstatek ve výši [částka] na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. [bankovní účet]. Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu ustanovení § 2662 a násl. obč. zákoníku. Na základě této smlouvy zřídila žalobkyně žalovanému běžný bankovní účet. Žalovaný v rozporu s uvedenou smlouvou a obchodními podmínkami, čerpal z účtu finanční prostředky tak, že ke dni [datum] vykazoval jeho účet záporný zůstatek. Podle obchodních podmínek žalobkyně tak vznikla žalovanému povinnost s okamžitou splatností záporný zůstatek žalobkyni vrátit. Je-li ve smlouvě stanoveno, že žalobkyně provede do určité částky příkazy k platbám, i když nemá k tomu potřebné peněžní prostředky na účtu, řídí se podle § 2665 obč. zák. práva a povinnosti stran při uskutečňování těchto plateb smlouvou o úvěru, tedy podle ust. § 2395 obč. zák. Žalobkyně tak poskytovala žalovanému peněžní prostředky na základě smlouvy o úvěru a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit v dohodnutých splátkách a termínech a to včetně úrokového navýšení. Žalobkyně svůj závazek z úvěrové smlouvy splnila. Žalovaný oproti tomu porušil svoji smluvní povinnost poukazovat žalobkyni pravidelně dohodnuté splátky a nesplnil tak svůj závazek. Soud proto zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni jak dlužnou jistinu úvěru, tak její příslušenství v podobě úroku z prodlení. Úrok z prodlení byl přitom žalobkyni přiznán ve výši, která vyplývá z ust. § 1970 obč. zák. a nař. vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Lhůta k plnění je dána ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.