114 C 7/2021-26 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 4 441 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně dne 22. 5. 2020 uzavřela se žalovaným smlouvu o nájmu, na základě které žalovanému pronajala el. nářadí a stavební stroj. Šlo o elektrocentrálu [anonymizována dvě slova], kladivo [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] včetně špice, motorovou řezačku spár [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], včetně diamantového kotouče a vibrační desku [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 22. 5. 2020 uzavřena smlouva o nájmu, na základě které žalobkyně přenechala žalovanému k užívání výše uvedené nářadí a nástroje. Žalovaný se zavázal za půjčení předmětných nástrojů uhradit nájem ve výši 4 441 Kč. Tato skutková zjištění soud učinil z výdejek k předmětům nájmu [číslo] a [číslo] a upomínek k zaplacení včetně podacích lístků ze dne 2. 7. 2020 a 20. 11. 2020. Dále má soud při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalovaného za prokázané, že žalovaný dlužnou částku nezaplatil. Toto skutkové zjištění soud učinil z předžalobní upomínky. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 4 441 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacenému dluhu ze smlouvy o nájmu ze dne 22. 5. 2020. V dané věci byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o nájmu podle ust. § 2201 o. z., na základě které bylo žalovanému poskytnuto stavební nářadí a elektrický stroj do dočasného užívání a žalovaný se za toto zavázal uhradit smluvené nájemné. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalovanému dne 22. 5. 2020 předmět nájmu předala. Žalovaný však dlužnou částku nájemného v plném rozsahu neuhradil. Žalovaný se tak dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.