14 C 172/2022-75 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 30 100 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovanou došlo dne 10. 9. 2018 k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který žalovaný řádně a včas neuhradil. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud má za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 10. 9. 2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr do výše 30 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vyčerpanou částku úvěru vrátit spolu s úrokovým navýšením. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky smlouvy o úvěru. Tato skutková zjištění soud učinil z výše citované smlouvy. Z bankovního výpisu 20. 2. 2020 má soud za prokázáno, že jistina byla žalované vyplacena. Dále má soud při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalované za prokázané, že žalovaná dlužnou částku nesplatila. Toto skutkové zjištění soud učinil z předžalobní upomínky a ze seznamu postoupených pohledávek. Soud má rovněž za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020. Soud má dále ze zákaznické karty za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalované. 4. Žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení částky 30 100 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacenému dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 10. 9. 2018. V dané věci byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 o. z., na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalovanému dne 10. 9. 2018 úvěr poskytla. Žalovaná však dlužnou částku v plném rozsahu neuhradila. Žalovaná se tak dostala do prodlení se splněním peněžitého závazku a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 683 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 505 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 100 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.