14 C 277/2021-15 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 39 751 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že dne 29. 1. 2020 uzavřela se žalovaným smlouvu o pronájmu vozidla, na základě které se zavázala poskytnut žalovanému k užívání vozidlo [anonymizováno] a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni týdenní nájemné ve výši 5 000 Kč. Žalovaný však nájemné nehradil řádně a včas a vznikl mu dluh na nájemném ve výši 39 751 Kč. Dne 5. 11. 2020 žalovaný svůj dluh vůči žalobci písemně uznal a zavázal se k jeho úhradě do 22. 2. 2021. Dosud však žalovaný neuhradil ničeho. Pro případ prodlení žalovaného si strany ve smlouvě sjednaly smluvní úrok z prodlení splatných pohledávek ve výši 0,08% za každý započatý den prodlení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud má za prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 29. 1. 2020 smlouvu o pronájmu vozidla, na základě které pronajala žalovanému vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka], a žalovaný se zavázal platit nájemné ve výši 5 000 Kč týdně. Toto skutkové zjištění soud učinil ze smlouvy o pronájmu vozidla ze dne 29. 1. 2020. Soud má dále za prokázáno, že dne 5. 11. 2020 žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni písemně uznal a zavázal se k jeho úhradě do 22. 2. 2021. Shora uvedená skutková zjištění soud učinil z listiny nadepsané jako„ Dohoda o uznání závazku“ ze dne 5. 11. 2020. 4. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 39 751 Kč s přísl., odpovídající neuhrazenému dluhu podle smlouvy o pronájmu vozidla ze dne 29. 1. 2020. Z hlediska právního posouzení věci je podstatné uznání dluhu žalovaným ze dne 5. 11. 2020. Uznáním dluhu dle ust. § 2053 a § 2054 o. z. se zakládá vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku (§133 o. s. ř.), má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak. V dané věci je tedy na žalovaném, jakožto dlužníkovi, aby neexistenci jím uznaného dluhu tvrdil a dokázal, tj. aby prokázal, že vůči žalobkyni nemá žádný dluh ze smlouvy ze dne 29. 1. 2020. Vzhledem k tomu, že toto se žalovanému v řízení nepodařilo prokázat, přičemž žalovaný neexistenci uznaného dluhu ani netvrdil, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Právo žalobkyně na úrok z prodlení je dáno smluvním ujednáním. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 769 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 591 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 39 751 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21% z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.