14 C 308/2022-12 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 7 060 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že zjistila, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu, [registrační značka], o objemu válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, přičemž toto vozidlo nemělo v období od 18. 2. 2020 do 31. 5. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla. Tím vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši 65 Kč za každý den, kdy nebylo uzavřeno pojištění, a též povinnost uhradit náklady na uplatnění této pohledávky ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 7 060 Kč s přísl. odpovídající nezaplacenému příspěvku ve výši 6 760 Kč za dobu od 18. 2. 2020 do 31. 5. 2020, kdy žalovaný provozoval osobní automobil, [registrační značka], [VIN kód], bez toho, že by uzavřel pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Dále má žalobkyně právo na zaplacení částky 300 Kč za náklady spojené s uplatněním této pohledávky. Podle ust. § 1 odst. 2 ve spojení s § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, je–li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla nebo jeho provozovatel povinen uhradit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou, tj. vyhláškou č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V daném případě činí denní příspěvek pro osobní automobil s objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 65 Kč za každý den. Žalovaný neměl v rozhodném období uzavřeno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a příspěvek ve smyslu shora uvedeném nezaplatil žalobkyni ani na výzvu. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni též právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 4. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 5. Žalobkyně byla v řízení sice procesně plně úspěšná, avšak soud ji nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť náklady nepovažoval za účelně vynaložené. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu z obdobných důvodů jako v předmětné věci dne 19. 2. 2022 (sp. zn. 6 C 164/2022) ve kterém se domáhala nezaplaceného příspěvku za období od 01. 06. 2020 do 30. 09. 2020. Ke dni podání žaloby tak již žalobkyni muselo být známo, že žalovaný nezaplatil příspěvek i za předchozí období (od 18. 2. 2020 do 31. 5. 2020), a žalobkyni tak nic nebránilo v tom, aby období v předmětné věci učinila předmětem žaloby vedené pod sp. zn. 6 C 164/2022 a nedocházelo tak k neúčelnému navyšování nákladů. Proto soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.