14 C 65/2022-14 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 18 551,98 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne 2. 7. 2018 k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 110 000 Kč. Žalovaná však úvěr řádně a včas nesplatila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud má za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 2. 7. 2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr do výše 110 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vyčerpanou částku úvěru vrátit spolu s úrokovým navýšením. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky smlouvy o úvěru. Tato skutková zjištění soud učinil z výše citované smlouvy a smluvních podmínek. Dále má soud při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalované za prokázané, že žalovaná dlužnou částku nesplatila. Toto skutkové zjištění soud učinil z předžalobní upomínky. Soud má dále ze zákaznické karty za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalované. Z historického výpisu z bankovního účtu žalované pak má soud za prokázáno, že žalovaná dne 2. 7. 2018 vyčerpala celou výši úvěru. 4. Žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení částky 18 551,98 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacenému dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 2. 7. 2018. V dané věci byla mezi žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 o. z., na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 110 000 Kč. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalovanému dne 2. 7. 2018 úvěr poskytla. Žalovaná však dlužnou částku v plném rozsahu neuhradila. Žalovaná se tak dostala do prodlení se splněním peněžitého závazku a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 551,98 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.