15 C 23/2022-19 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 17 160,80 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 4. 12. 2018 dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaný nezaplatil cenu dodané elektřiny za období od 18. 1. 2019 do 31. 10. 2019 ve výši 5 092 Kč (faktura [číslo] ze dne 4. 11. 2019, splatná dne 18. 11. 2019), za období od 1. 11. 2019 do 26. 6. 2020 ve výši 10 201,30 Kč (faktura [číslo] ze dne 1. 7. 2020, splatná dne 15. 7. 2020). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny, byl odpojen od distribuční soustavy. Za toto odpojení odběrného místa od distribuční soustavy požaduje žalobkyně zaplacení 907,5 Kč v souladu s ceníkem služeb (faktura [číslo] ze dne 2. 7. 2020, splatná dne 16. 7. 2020). Žalobkyně dále požadovala přiznání práva na zaplacení čtyř smluvních pokut ve výši 240 Kč za každou ze zaslaných upomínek na neuhrazenou faktury. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla dne 4. 12. 2018 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa [adresa]. Žalovaný se zavázal platit zálohově cenu dodané elektřiny. Tato zjištění soud učinil z výše citované smlouvy. Dále má soud za prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému nedoplatek za dodávky elektřiny do odběrného místa za období od 18. 1. 2019 do 31. 10. 2019 ve výši 5 092 Kč (faktura [číslo] ze dne 4. 11. 2019, splatná dne 18. 11. 2019) a za období od 1. 11. 2019 do 26. 6. 2020 ve výši 10 201,30 Kč (faktura [číslo] ze dne 1. 7. 2020, splatná dne 15. 7. 2020). Žalobkyně dále žalovanému vyúčtovala poplatek za odpojení odběrného místa od distribuční soustavy ve výši 907,50 Kč (faktura [číslo] ze dne 2. 7. 2020, splatná dne 16. 7. 2020). Shora uvedená zjištění soud učinil z citovaných faktur. Soud má rovněž za prokázáno, že žalovaný byl upozorněn dopisy ze dnů 27. 8. 2019, 14. 10. 2019, 5. 2. 2020 a 5. 6. 2020, že je vůči její osobě evidována pohledávka a byl upomínán, aby dlužnou částku uhradil. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 17 160,80 Kč s přísl., neboť žalovaný nezaplatil cenu dodané elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa], za období od 18. 1. 2019 do 31. 10. 2019 ve výši 5 092 Kč (faktura [číslo] ze dne 4. 11. 2019, splatná dne 18. 11. 2019) a za období od 1. 11. 2019 do 26. 6. 2020 ve výši 10 201,30 Kč (faktura [číslo] ze dne 1. 7. 2020, splatná dne 15. 7. 2020) dle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 4. 12. 2018. Žalobkyně má dále právo na zaplacení částky 907,5 Kč, kterou žalovanému vyúčtovala za odpojení odběrného místa od distribuční soustavy (faktura [číslo] ze dne 2. 7. 2020, splatná dne 16. 7. 2020). Podle ust. § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, o dodávce elektřiny se uzavírá smlouva na každé odběrné místo. Mezi žalobkyní a žalovaným tedy vznikl ve smyslu ust. § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, závazkový právní vztah, ze kterého vzniklo žalobkyni (jako věřiteli) právo na zaplacení ceny dodané elektřiny a žalovanému (jako dlužníkovi) vznikla povinnost uhradit cenu dodané elektřiny. Právo na uhrazení smluvní pokuty se řídí podle § 2048 občanského zákoníku, který uvádí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Soud žalobkyni dále přiznal právo na zaplacení smluvní pokuty, kterou si účastníci v souladu s výše uvedeným ustanovením § 2048 o. z. sjednali, a to v částce 240 Kč za každou písemnou upomínku jednotlivého porušení povinnosti. Protože žalovaný tak neučinil, dostal se do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.) a vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 160,80 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.