20 C 119/2022-84 — Okresní soud v Děčíně

Aktivní legitimace žalobce je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18.2.2020 mezi [právnická osoba] a.s. a [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] podnikající v České republice se sídlem [adresa] (dále jen,,banka“) ,. Žalobkyně se jako právní nástupkyně domáhá na žalovaném zaplacení 11 222,19 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru č. [bankovní účet] ze dne 3. 6. 2021. Soud zjistil z úvěrové smlouvy, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru a banka se zavázala poskytnout žalovanému úvěr č. [bankovní účet] na jejímž základě byl žalovanému poskytnout kontokorentní úvěr [anonymizováno], na tomto účtu mohl žalovaný přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu. Žalovaný nedodržel podmínky banky, překročil sjednanou výši úvěrového limitu. Banka využila svého práva a a 10.8.2017 převedla aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 12 831,06 Kč na nově zřízený úvěrový účet [bankovní účet]. Žalovaný stejně své povinnosti neplnil, a to ani poté, kdy byl písemně yyzván a upomenut. Nedílnou součástí smlouvy byly i obchodní podmínky smlouvy (OPS). Žalovaný sice peněžní prostředky čerpal, avšak jistinu dluhu řádně a včas ve lhůtě splatnosti nesplatil. žalobkyně s ohledem na prodlení žalovaného smlouvu vypověděla ke dni Uvedená pohledávka za žalovaným vč. příslušenství byla smluvně postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 8.12.2020, o čemž byl žalovaný vyrozuměn, to má soud za prokázané ze smlouvy o postoupení pohledávek a vyrozumění. Na předžalobní upomínku dle tvrzení žalobkyně žalovaný nikterak nereagoval. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 2 odst. 1 a § 104 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, za užití § 2395 a násl. a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Postoupení pohledávky má oporu v § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 zákona číslo 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož má žalobce, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení právního zástupce žalobce sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 1580 Kč (převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, sepis žaloby a výzva k plnění se základním a právním rozborem - § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 a § 11 odst. 1 písm. a) d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a.t.“) ve znění účinném od 01.07.2014), třech režijních paušálů po 300 Kč - § 14b odst. 5 písm. a) a.t., daně z přidané hodnoty ve výši 21 % a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč (celkem NŘ ve výši 7 624,40 Kč)