20 C 423/2021-21 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 25 402,90 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v odběrném místě na adrese [adresa žalované]. 2. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), když účastníci s tímto postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny číslo ze dne 1. 4. 2019 uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou má soud za zjištěné, že žalobkyně se zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě [adresa žalované] a žalovaná se zavázala za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. 4. Z faktury [číslo] vystavené dne 22. 1. 2020 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 14 340,95 Kč za spotřebu elektřiny v období od 3. 4. 2019 do 17. 1. 2020, a to se splatností do 5. 2. 2020. Žalovaná na tuto fakturu uhradila dne 21. 2. 2020 částku 2 929,94 Kč, proto zbývá doplatit částku 11 411,01 Kč. 5. Z faktury [číslo] vystavené dne 19. 6. 2020 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 13 751,89 Kč za spotřebu elektřiny v období od 18. 1. 2020 do 8. 6. 2020, a to se splatností do 3. 7. 2020. Žalovaná na tuto fakturu neuhradila ničeho. 6. Dopis ze dne 20. 5. 2020 dokládá, že žalovaná byla upozorněna, že je vůči její osobě evidována pohledávka a byla upomínána, aby dlužnou částku uhradila. S ohledem na prodlení žalované žalobkyně požaduje částku 240 Kč za zaslání této upomínky. 7. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona se smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem musí dále obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny, délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek a dobu trvání závazku. 8. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením, přičemž žalovaná své povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně a včas nesplnila, když neuhradila výše uvedenou vyfakturovanou částku. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné částky za spotřebovanou elektřinu. Soud žalobkyni dále přiznal právo na zaplacení smluvní pokuty, kterou si účastníci v souladu s výše uvedeným ustanovením § 2048 o. z. sjednali, a to v částce 240 Kč za každou písemnou upomínku jednotlivého porušení povinnosti. 10. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 469 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 017 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 402,90 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.