21 C 61/2022-65 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 68 455,63 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 80 000 Kč. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud na základě výzvy postupoval ve věci dle § 115a o.s..ř. a o věci rozhodl bez nařízení jednání Soud má za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr do výše 80 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vyčerpanou částku úvěru vrátit spolu s úrokovým navýšením. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky smlouvy o úvěru. Tato skutková zjištění soud učinil z výše citované smlouvy a smluvních podmínek. Dále má soud při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalovaného za prokázané, že žalovaný dlužnou částku nesplatil. Toto skutkové zjištění soud učinil z předžalobní upomínky a ze seznamu postoupených pohledávek. Soud má rovněž za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2020. Soud má dále ze zákaznické karty za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalovaného. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 68 455,63 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacenému dluhu ze smlouvy o úvěru. V dané věci byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 o. z., na základě které byla žalovanému poskytnut úvěr ve výši 80 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalovanému úvěr poskytla. Žalovaný však dlužnou částku v plném rozsahu neuhradil. Žalovaný se tak dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 839,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 739 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 68 455,63 Kč sestávající z částky 3 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 480 Kč ve výši 2 620,80 Kč Náklady řízení jsou splatné k rukám advokáta, který žalobkyni zastupoval (ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.). O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro jiný postup nebyly shledány důvody.