22 C 148/2022-17 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně jako právní nástupce společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] se domáhala na žalovaném zaplacení [částka] s příslušenstvím z titulu nedoplatku ceny za dodané zařízení [číslo] z tzv. z účastnické smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně [příjmení] [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] k telefonnímu číslu [číslo] na dobu 24 měsíců. Žalobkyně tvrdila, že se tato smlouva ale měla vztahovat k telefonním číslům [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] a že její součástí měla být kupní smlouva, podle níž se měl žalovaný zavázat koupit zařízení [číslo] s podmíněnou slevou [částka]. Nic takového však soud ze shora uvedené účastnické smlouvy, kterou provedl k důkazu, nezjistil. ([anonymizováno] nedodržení smluvních ujednání pak měl právní předchůdce žalobkyně slevu kupní ceny [částka] žalovanému doúčtovat fakturou ze dne [datum]) Protože se žalobkyně nedostavila k jednání dne [datum], zmeškala pro sebe možnost být poučena o povinnosti označit jiné důkazy k prokázání svého žalobního tvrzení stran uzavřené kupní smlouvy s podmíněnou slevou na zařízení [číslo] o negativních následcích, pakliže by tak neučinila (§ 118a odst. 3 o. s. ř.) Protože žalobkyně svá žalobní tvrzení ohledně uzavřené kupní smlouvy neprokázala, neunesši břemeno důkazní, soud její žalobu zamítl. Další důkazy soud již pro nadbytečnost neprováděl, protože samotný základ nároku zůstal neprokázán. Nebylo tak potřebné se zabývat dalšími okolnostmi neprokázaného nároku (doúčtování podmíněné slevy a dalšími). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovanému, který byl věci zcela úspěšný, však žádné náklady nevznikly.