22 C 249/2022-12 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se jako právní nástupkyně [právnická osoba] domáhala na žalované zaplacení 23 829,11 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum]. Soud zjistil ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši limitu 80 000 Kč se splatností dle podmínek uvedených v čl. V smlouvy. Jistina úvěru byla smluvně úročena 11,99 % a žalovaná se také zavázala k úhradě poplatků dle ceníku. Nedílnou součástí smlouvy byly i obchodní podmínky smlouvy (OPS). Žalovaná sice peněžní prostředky čerpala do výše 23 829,11 Kč, jak se podává z přehledu transakční historie, avšak jistinu dluhu řádně a včas ve lhůtě splatnosti do [anonymizováno] 2021nesplatila. Proto právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] odstoupila s ohledem na prodlení žalované od smlouvy ke dni [datum] a úvěr zesplatnila. Celková výše pohledávky tak činí částku 23 829,11 Kč (jistina 15 477,23 Kč, účelně vynaložené náklady 750 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 7 662,88 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 23 829,11 Kč od [datum] do zaplacení. Uvedená pohledávka za žalovanou vč. příslušenství byla smluvně postoupena žalobkyni smlouvou ze dne [datum], o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem z [datum], jak se podává z této smlouvy a dopisu. Na předžalobní upomínku ze dne [datum], jak se podává z této listiny, dle tvrzení žalobkyně žalovaná nikterak nereagovala. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 2 odst. 1 a § 104 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, za užití § [číslo] a násl. a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Postoupení pohledávky má oporu v § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Soud proto žalobě jako zcela důvodné vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 406 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 954 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 829,11 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.