6 C 108/2022-61 — Okresní soud v Děčíně

Žalobním návrhem, doručeným podepsanému soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení výše ve výrokové části rozsudku uvedených částek. Na odůvodnění těchto žalobních požadavků uvedla, že nárok na jejich zaplacení vznikl právnímu předchůdci žalobkyně společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), když žalovaná neplnila řádně na smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] která je smlouvou o úvěru, uzavřenou dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované celkem peněžní částku 19 248,98 Kč, kterou čerpala prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky řádně nesplácela a právní předchůdce žalobkyně proto vyzval žalovanou k uhrazení jistiny ve výši 19 248,98 Kč, poplatků ve výši 1 445,68 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a [právnická osoba], a.s. a dále smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] mezi [právnická osoba], a.s. a žalobkyní se žalobkyně stala oprávněnou domáhat se výše specifikovaného nároků namísto právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud vzal v řízení za prokázáno, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně dohodu, na jejímž základě následně právní předchůdce žalobkyně umožnil žalované čerpat (prostřednictvím kreditní karty) peněžní prostředky až do výše 20 000 Kč, které se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Tyto pravidelné měsíční splátky však žalovaná řádně neplnila, přičemž na jistině úvěru zůstala dlužna 19 248,98 Kč, na poplatcích ve výši 1 445 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 338,67 Kč. Po právní stránce byl vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou posouzen jako smlouva o úvěru podle § 2395 o.z. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 19 248,98 Kč a žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit, a to včetně úrokového navýšení 23,99 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnil, když poskytl ve prospěch žalované peněžní prostředky. Žalovaná oproti tomu porušila svoji smluvní povinnost a nesplnil svůj závazek poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaná se nezaplacením peněžních částek v dohodnutých termínech, dostala do prodlení a žalobkyni tak vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení, který je příslušenstvím peněžité pohledávky, ve výši uvedené v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto tyto peněžní nároky žalobkyni přiznal, když právo domáhat se jich na žalované přešlo na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 a násl. o.z.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 280 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 828 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 694,66 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.